Česko se v dohledné době stane čistým plátcem do EU rozpočtu a EU fondů k nám poteče v příštích letech citelně méně. Jsme na to připraveni, máme plán B? EU fondy jsou zdánlivě nudné a technické téma. Reálně jsou důležitou součástí veřejných rozpočtů a měla by se nad nimi vést vášnivá politická a společenská debata.
Zkazky o „máselné krizi“ v Česku získávají oporu v číslech. Podle nejnovějších dat Eurostatu zdražuje máslo v Česku vůbec nejvýrazněji v celé EU. Letos v září jeho cena narůstala meziročně o 42,5 procenta, což bylo více než v kterékoli jiné zemi EU. Průměr za celou EU činil pouze 13,7 procenta meziročního cenového nárůstu.
Největší nahrávací společnost světa, Universal Music, v reakci na protižidovský pogrom zřejmě opustí burzu v Amsterdamu, kde k němu včera došlo. Své akcie by nově upsala v USA.
Vzhledem k výsledkům amerických voleb jsou krajně zarážející dvě věci. Jak moc tamní tradiční média ohýbala realitu a jak moc malý vliv už mají. Z jednoznačné věci udělala vyrovnané klání; ale fakticky je americká veřejnost z dosud nevídané většiny evidentně už nebrala vážně. To může mít svůj ekonomický dopad, například v propadu inzerce. Poražených v amerických volbách je ale pochopitelně více.
Poslanecká sněmovna schválila takzvanou důchodovou reformu, jejíž podstatou je pomalejší růst důchodů a prodlužování věku odchodu do penze. Slovo „takzvaná“ je v tomto článku použito zcela záměrně. Nejde totiž o žádnou reformu. To, co vládní většina nyní schválila, jsou úpravy parametrů současného důchodového systému.
Změny důchodů v režii Fialovy vlády, včetně dnes schválených úprav, ušetří roku 2050 českým veřejným financím 300 miliard ročně v dnešních cenách. Fatálním problémem je, že na nich není shoda napříč politickým spektrem.
Počet zahraničních návštěvníků ČR stále zaostává za rekordním rokem 2019. Úbytek hostů z Ruska či Číny ostatní turisté dostatečně nevykompenzovali.
Říjnová nezaměstnanost je v tomto měsíci nejvyšší za posledních osm let. Na přelomu roku nejspíš pokoří hranici čtyř procent, v lednu pak může atakovat 4,5 procenta.
Donaldu Trumpovi se podařilo vrátit do Bílého domu. Ve druhém mandátu navíc bude těžit ze silné převahy Republikánské strany, která nejspíš ovládne obě komory Kongresu, plusem je konzervativně naladěn Nejvyšší soud. Dost možná se nenajde nikdo, kdo by jeho program brzdil.
Je to bizarní situace. V nájemním bydlení v Česku žije asi 21 procent lidí, dva miliony obyvatel země. Přesto, že tito lidé živí majitele investičních bytů, jsou ve společnosti stále vnímáni jako jacísi lůzři, kteří si nedokázali vzít hypotéku a pořídit si vlastní bydlení.
Zvolení Trumpa logicky otevřelo úvahy po větší strategicky bezpečnostní kapacitě Evropy, a tím i Česka. Může tedy Česko dávat 4 procenta HDP na obranu? Může, ale musí na to připravit administrativní kapacity na ministerstvu obrany. Ty zatím nejsou dostatečné, aby se takové peníze daly efektivně využít a obřích akvizic a investic kvalitně a bez větších problémů zvládnout.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
