Naděje, že zvolený americký prezident Donald Trump se cly couvne, bere zasvé. Překvapivě brzy se rozmáchl ke svému prvnímu úderu, jímž – ještě překvapivěji – míří ponejvíce na své sousedy.
Narazila jsem na studii, podle níž se většina finančních návyků utváří do sedmi let věku dítěte. Udivilo mě to. Většina z nás si asi ani nepamatuje, jestli se s námi o penězích naši rodiče v tak útlém věku vůbec bavili. Pokud ano, tak asi velmi málo: podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) se rodiče nejčastěji začínají s dětmi o penězích bavit až po jejich sedmých narozeninách.
V Česku se, zdá se, opět rozjíždí diskuse o přijetí eura. Blíží se totiž sněmovní volby a některé strany, například STAN, se budou chtít prostřednictvím eurové tématiky profilovat. Ostatně už nyní od této strany slyšíme, že Češi výdělkově doženou Němce nebo Rakušany spíše s eurem než bez něj.
Američané sankcionují už i Gazprombanku, což může Evropu tuto zimu dovést ke kriticky nízkým zásobám plynu, varují analytici. Zvláště ohroženo je i Slovensko, plyn může zdražit i Česku, dokud se výrazněji nenavýší náhrada v podobě dodávek zkapalněného plynu z USA.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
Komunisté dovedli zemi do hluboké krize bydlení, kdy se na byty vytvářely pořadníky, institucionalizovala se protekce a korupce a melouchaření, píše v reakci na komentář Dalibora Martínka ekonom a bývalý politik Roman Češka.
Zemědělci v úterý vyrazili na Londýn, aby protestovali proti zavedení dědické daně pro farmáře. Některými výhradami by se vláda zabývat mohla, ale na demonstraci se nabalili i politici a skupiny, které mají úplně jiné zájmy. Zemědělci navíc dostali velmi nečekaného mluvčího – někdejší tvář slavného pořadu Top Gear.
V rámci oslav 17. listopadu by neměla zapadnout víra v lepší ekonomické zítřky pro Česko, které již několik let bojuje s poklesem reálných mezd a poměrně nízkým nebo žádným ekonomickým růstem. Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů slibem, že Česko dožene na úrovni platů Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
ODS (a tím i koalice Spolu) má poslední možnost do konce roku se zbavit Fialy jako svého lídra do příštích voleb. Pokud to neudělá, je téměř nevyhnutelně odsouzená k těžké prohře v říjnových sněmovních volbách.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
