Pavel Tykač je jeden z nejaktivnějších oligarchů v českém byznysovém rybníčku, jeho tahy má smysl více sledovat. Jeden z nejrychleji bohatnoucích fosilních miliardářů s velmi problematickou privatizační minulostí (Motoinvest, CS fondy), velkými aktuálními zájmy kolem modernizačních dotací po konci hnědého uhlí a tajnými nákupy majetkových podílů ČEZu.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Donald Trump opakovaně prohlásil, že „obchodní války jsou dobré a snadno se vyhrávají“. Jenže přesný opak ukazuje historie i data. Autoři studie z Kielského institutu tak bijí na poplach.
V době covidu, ale i po něm, zaznívaly z mnoha stran obavy o český průmysl. Montovna, jsme jen dodavatelé dílů, krize v Německu. A nakonec přišla americká cla. Stagnace trvající od roku 2018, tak popisovali stav průmyslové výroby v Česku analytici. Ještě v lednu produkce meziročně poklesla o 0,6 procenta. Zdálo by se, že český průmysl je před umřením.
Tisíce studentů si stěžují, a dokonce mladí sepsali petici na ministerstvo školství, že maturitní test z matematiky byl letos příliš složitý. Ministr školství Bek na tuto bouři reagoval slovy, že „vnímá obavy maturantů i jejich rodičů ohledně letošního testu z matematiky.“ Prý situaci bere vážně, chápe, že se mnozí cítí nejistí. Bek zorganizuje odborné posouzení testu. Plánuje přizvat další odborníky a vytvořit více nezávislých panelů.
Američané začínají chápat, že je čekají krušné chvíle. Donalda Trumpa to ale netrápí a rozmazlené voliče vyzývá, aby zatnuli zuby. Ani zdražující Barbie jeho srdce neobměkčí. Příběh ikonické panenky ukazuje, jak o clech a ekonomice Trump a potažmo každý populista smýšlí. Pro trhy i běžné spotřebitele to není nic uklidňujícího.
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
Stačilo pouhých osm dekád, aby se svět dostal do situace, která připomíná předvečer druhé světové války. Po hluboké finanční krizi přišla éra inflace, spolu s ní nárůst národního šovinismu, obchodní války a prakticky nefunkční mezinárodní instituce, které měly pohlídat, aby se nic z toho nestalo. Dojímat se nad dávným vítězstvím je už v zásadě jen prázdné gesto, zvláště když zároveň nikdo nechce svět, jaký z konce nejkrvavějšího vojenského konfliktu dějin vzešel.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Babiš se vyveze na hřbetech důchodců k moci, ti mu pak zlomí vaz“ ze dne 5. května reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Poslanci řeší takzvanou velkou školskou novelu. Zdánlivě jde jen o to, kde se vezmou peníze na takzvané nepedagogické pracovníky. V reálu by mělo jít o to si upřímně definovat, jakou službu vlastně škola ve 21. století má nabízet. Je kuchyně součást školy? Jsou jí uklízečky a školníci? Politici by v tom měli udělat jasno. Ale to se nejspíš jako již tradičně nestane.
Ve Vatikánu začíná konkláve. I když to katolická církev tak neprezentuje, jedná se o velkou politiku. Ostatně papež reprezentuje 1,4 miliardy katolíků po celém světě a jeho vliv sahá daleko za hranice náboženského světa. Není divu, že světoví lídři mají své favority. Málokdo to řekne tak na rovinu, jako třeba Donald Trump, ale je to tak.
