Vláda Borise Johnsona se sesypala během pouhých několika dní. Jeho permanentní populismus dokonal v Británii dílo zkázy, které odstartovalo Brexitem. Co bude dál a kdy se z toho Británie vzpamatuje, neví nikdo. Jak důsledně populismus likviduje kdysi významnou zemi, však Johnsonova vláda ukázala dokonale. Tady jsou hlavní faktory, které se mohou opakovat třeba i v České republice.
Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby - tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků.
Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur. Plyne to z údajů banky. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck žádá kanadskou vládu, aby vrátila Rusku turbínu do plynovodu Nord Stream 1. Kanada ji zadržuje v souladu se sankcemi. Pokud by ji Rusku vydala, sankce poruší. Berlín ji k tomu přesto vyzývá, protože se obává propadu své ekonomiky v důsledku nedostatku ruského plynu, jenž hrozí právě kvůli chybějící turbíně.
Aktuální dění kolem ČEZ se stává hlavním tématem rozhovorů v byznysové části karlovarského festivalu. Mnohdy debaty připomínají spíš rozpravy konspiračních teoretiků než aktivních investorů.
Tuzemskému průmyslu v květnu po čase opět dařilo a jeho výroba meziměsíčně stoupla o 2,4 procenta. Zásluhu na tom měl především automobilový průmysl, kterému se v květnu podařilo po pěti měsících konečně pokořit hranici 100 tisíc vyrobených vozů.
Paliva v Česku během prvního prázdninového týdne zlevnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se ve středu prodával u čerpacích stanic v průměru za 47,91 koruny, před týdnem byl o dva haléře dražší. O 14 haléřů zlevnila nafta, nyní stojí litr dieselu průměrně 48,13 koruny.
Poslance Evropského parlamentu dnes čeká stěžejní hlasování. Rozhodnou totiž, zda zemnímu plynu a jaderné energii udělí visačku zeleného zdroje.
Sazby hypoték vzrostly v posledních měsících až k šesti procentům. V roce 2017 byly sazby dvě procenta, teď jsou na šesti.
Europarlament zítra asi odmítne jádro a plyn jako zelený zdroj, tlačí na to i Kyjev. Naopak USA zrušením cel na čínské zboží, tedy i ruskou ropu, oslabí západní sankce proti Rusku.
Už za necelé tři týdny zahájí Evropská centrální banka cyklus zvyšování úrokových sazeb. Zvýší je poprvé od roku 2011. Ocitá se tudíž na křižovatce. Předlužené země typu Itálie by totiž nemusely vysoké úroky unést, takže by se mohly zhroutit v bankrotu. Tomu se nyní bude ECB snažit zabránit za každou cenu, dokonce za cenu vážného narušení, ba rozbití jednotného trhu EU. Pokud by totiž padla Itálie, může padnout euro – a to je politicky zcela nepřijatelné.
