Inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. Letošní průměrná inflace bude až 9,5 procenta.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond. Fialův kabinet to však i kvůli inflaci a pandemii zatím otevřeně odmítá. Ale nejspíš mu nezbyde nic jiného.
Jestliže podle prezidenta Miloše Zemana není rozpočet Fialovy vlády protiinflační, pak jim už vůbec nemohl být rozpočet připravený ještě Babišovou vládou.
Jiří Písařík chtěl být bohatý, mít hodně peněz. Což se mu povedlo. Ostatně, kdo by nechtěl mít hodně peněz. Za jeho podnikáním s energiemi zůstal téměř milion nešťastných lidí, bývalých klientů Bohemia Energy.
Ceny pohonných hmot v ČR pokračují ve svém růstu. Benzín i nafta však v uplynulých sedmi dnech zdražily nepatrně méně výrazně než o týden dříve, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny dlouhodobě sleduje.
Zájem o hypotéky mezi Čechy chladne, neboť na ně jednoduše nemají. A bude hůř.
Odvolání dosavadního generálního ředitele Českých drah Ivana Bednárika je zčásti politicky motivovaným krokem, jakožto přetnutí Babišovy éry. Zčásti ovšem může jít o krok motivovaný ekonomicky. Alespoň někteří členové současné vlády se totiž netají přáním České dráhy alespoň částečně privatizovat. Nic proti by evidentně neměl ani sám premiér Petr Fiala (ODS).
Bývalý premiér a lídr ANO na celostátním sněmu hnutí vytasil novou publikaci „Může za to Babiš a jeho vláda“. O úspěších jeho kabinetu se prý nemluví, a tak je bylo potřeba sepsat do knihy, kde je to černé na bílém. Podstatně věrnější obrázek „úspěchů“ bude k nahlédnutí ve státním závěrečném účtu, kde budou shrnuty údaje o hospodaření jeho vlády. Také černé na bílém.
Dnes je to přesně třicet let od připojení České republiky k internetu. Od té doby zaznamenal obrovský rozmach, který poznamenal život každého z nás. A také dal vzniknout internetové ekonomice. Ta dnes představuje zhruba 5,5 procenta hrubého domácího produktu České republiky, tedy přibližně 360 miliard korun ročně. Její význam je tak srovnatelný třeba se stavebnictvím. Impuls jí dodala i pandemie.
Bude dál hrozba inflace strašit trhy? Mají akcie to nejhorší za sebou? To byly hlavní otázky uplynulého týdne na akciových trzích, kde došlo převážně k prudkému růstu po týdnech nejistot a propadů. Hlavni americký akciový index S&P 500 se vrátil k hodnotám kolem 4600 bodů (technologický Nasdaq se podíval krátce i nad 15 tisíc bodů) a může znovu zkusit atakovat předchozí historická maxima. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Sen o vlastnickém bydlení se pro mnoho Čechů rozplynul. Nemají totiž na hypotéku. A ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB navíc plyne, že drahé zřejmě zůstanou déle, než mnozí čekají.
Ceny ropy klesají 📉 o více než tři procenta. Mohou za to obavy z nadměrné nabídky na trhu, které vyvolala zpráva OPECu. Výhled kartelu zastínil i zprávu o možném brzkém znovuotevření americké vlády. Cena severomořské ropy Brent klesá o 3,2 procenta na 63,11 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácí 3,5 procenta a prodávala se za 58,85 dolaru za barel.
Pražská burza pošesté v řadě vylepšila historické maximum 🔝. Index PX stoupl 📈 o 0,75 procenta na 2502,88 bodu. Burza posílila navzdory tomu, že většina hlavních emisí oslabovala, či stagnovala. Nahoru pražský akciový trh táhly hlavně cenné papíry bank.
