Výkon světové ekonomiky letos poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2280 bilionům korun), v příštím roce jí ale hrozí recese.
„Rozmohl se nám tady takový nešvar, totiž tvrzení, že důchodci jsou vítězi v současné vlně inflace, protože jim valorizační schéma růst cen dorovnává. Což prý není fér, když ostatní trpí,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Štěpánek, bývalý člen bankovní rady ČNB a hlavní ekonom společnosti Fondee.
Na nejnovější komentář Dalibora Martínka hodnotící českou vládu, její počínání během energetické krize i české předsednictví Radě EU reagoval čtenář z Tábora Karel David. Argumentuje, že neviditelnost vlády nemusí být vždy jen problém.
Razantní propad životní úrovně a stále vysoká inflace jsou hlavními příčinami nepříliš veselé reality letošních vánočních svátků. Češi za ně zaplatí nejvíc v historii, ale zároveň nakoupí nejméně zboží za nejméně dekádu.
Je třeba říct, že vláda má vládnout. I kdyby vydala sebebláznivější nařízení, třeba drakonicky zvýšila daně, výsledkem bude, že se o ní bude vědět. Lidé budou vnímat, že mají vládu, která vládne, někam směřuje. Ať už je to kamkoliv.
Koruna je nejsilnější od roku 2011. V tomto týdnu se totiž české měně podařilo obchodování uzavírat na kursu pod 24,20 za euro, což je nejnižší úroveň od září před jedenácti lety. Z hlediska české ekonomiky jde nepochybně o dobrou zprávu, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Výraznější posilování koruny sice škodí vývozcům, zejména ovšem těm méně konkurenceschopným. Ale v tuto chvíli je přednější zkrocení inflace a k němu silnější koruna přispívá znatelně, prostřednictvím zlevňování dovozu.
„V recesním prostředí příštího roku budou akciové trhy velmi volatilní a pravděpodobně dojde jen k mírnému růstu oproti dnešním hodnotám,“ uvádí ve svém výhledu analytik BHS Timur Barotov.
V roce 2023 pohonné hmoty zdraží. Je to kvůli vývoji v Číně a Indii. A nelze vyloučit ani dramatické zdražení opět k 50 korunám za litr.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Havel, Klaus a Zeman. To byla velká prezidentská trojka, která v dobrém i špatném definovala našich 33 demokratických let po sametové revoluci. Nový prezident nebo prezidentka může ukončit období velké politické trojky a zahájit éru Druhé polistopadové republiky. A nejen symbolicky, ale taky reálně pootočit kormidlo politiky a nasměrovat společnost do budoucna. Bylo by to potřebné a nadějné.
Tento rok si do Evropy kopl každý, kdo mohl. I uznávaný investor Ray Dalio si proti ní vsadil. Zatím to ale vypadá, že Evropa je schopná čelit velkým výzvám a zvládat je.
