Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
Za energetickou krizi i rapidní inflaci si může Západ sám, píše Wall Street Journal. Desetiletí prosazování zelené agendy oslabilo demokracie a posiluje vliv autokracií.
Česko by mělo své předsednictví v Evropské unii, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu racionality v energetické oblasti. Premiér Fiala hovoří spíše o energetické suverenitě, jenže ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
Začíná české předsednictví Rady EU, půlroční rotující cirkus schůzek, kampaní, priorit a politických jednání. Je to příležitost, jak dostat Česko na mapu Evropy politicky, ujasnit si naše vlastní pozice a co chce Česko Evropě vlastně říct, a hlavně si udělat své domácí úkoly.
Češi se na půl roku stanou formálními vůdci Rady Evropské unie. Heslem předsednictví se stala věta Evropa jako úkol, kterou kdysi použil Václav Havel. Osobnost jeho formátu si to mohla dovolit. Tentokrát je to však spíše tragikomické. Opět si na sebe bereme větší úkol, než po nás kdokoli žádá, a tak opět selžeme. Stejně jako jsme to kdysi Evropě neosladili, tentokrát zcela jistě nevyřešíme problémy kontinentu ani Unie.
Snížení spotřební daně z paliv ani po měsíci čeští řidiči nepocítili. Vydělávají na něm ale hlavně polští a maďarští čerpadláři, kteří za rekordní marži prodávají produkci z ruské ropy.
Návrh Mariana Jurečky na zvýšení platů některým státním zaměstnancům zdivočel ekonomické komentátory. Ministr po jednání s odbory veřejně navrhl, že by stát měl přidat deset procent na platech třem stům tisícům státních pracovníků. Lidem ze školství, z kultury.
Nejenom český, ale unijní průzkum nálad potvrzuje zhoršení podnikatelského a spotřebitelského sentimentu. V případě spotřebitelů jsou negativní výsledky nálad srovnatelné se situací na začátku pandemie v roce 2020, v případě podnikatelů jsou výrazně lepší než tehdy, ale i tak se měsíc od měsíce zhoršují.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
