Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání ve středu v nadcházejícím týdnu podle všeho opět zvýší základní úrokovou sazbu, nejpravděpodobněji o 0,75 procentního bodu, na úroveň 3,5 procenta. To je tedy také úroveň, na níž bude základní sazba nejpravděpodobněji dne 1. ledna 2022. Tento fakt je přitom důležitý z hlediska výpočtu úroku z prodlení.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
Průměrná úroková sazba tuzemských hypoték v listopadu činila 2,7 procenta, plyne z aktuálních statistik Fincentrum Hypoindexu. Oproti říjnu údaj vyskočil o 0,16 procentního bodu, což značí nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték od ledna 2008. Přesto všechno lze ale říci, že už nyní tyto údaje vůbec neplatí – hypotéky jsou právě teď ještě notně dražší než v listopadu.
Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.
Jak se blíží okamžik nástupu „pravicové“ vlády, sílí také spekulace o zavedení školného na vysokých školách. Čeká nás opět zbytečná debata o tom, koho školné eliminuje ze vzdělávacího procesu a že se nesmí školství uzavřít jen pro „bohaté“. Řešení je přitom jednodušší než u většiny dalších neřešených problémů, píše Stanislav Šulc v komentáři.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Snaha Bruselu o rychlý přechod na zelené zdroje energie se příčí některým zemím EU, včetně Česka. Končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček bude po Evropské komisi požadovat, aby „do oběhu“ vrátila 400 milionů emisních povolenek, které dříve stáhla.
Prezident Zeman nejmenováním Jana Lipavského (na snímku při návštěvě hlavy státu v Lánech) na post ministra zahraničí zamířil na nejslabší článek pětikoalice. Doufejme, že mu piráti neskočí na špek, a nezačnou se bouřit proti nastolení vlády. Snad jim dojde, že trvat na tom, aby vláda byla jmenována kompletně včetně jejich kandidáta, může znamenat i několika měsíční odklad nástupu nového kabinetu. Zhoubný odklad.
V Česku se letos v říjnu vyrobilo o celou třetinu méně aut než loni v říjnu. Jedná se o zásadní příčinu toho, proč se rekonvalescence české ekonomiky po pandemickém šoku poněkud protahuje. Vždyť nebýt čipového hladomoru – klíčového důvodu propadu automobilové výroby – letošní meziroční vzestup tuzemského průmyslu by byl více dvojnásobný. Takto ale bude příznivou zprávou i to, pokud průmysl letos vzroste o desetinu. Příští rok však bude těžký – ale pak spatříme světlo na konci tunelu.
Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v listopadu na 3,75 procenta, a to z říjnové hodnoty 3,1 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték v historii, jak vyplývá ze statistik společnosti Golem Finance. Na běžné hypotéce, kterou si lidé vezmou nyní, tak zaplatí nejčastěji o dva až tři tisíce korun měsíčně více, než pokud by si ji vzali před rokem. Loni v listopadu totiž průměrná sazba hypoték činila 1,97 procenta.
Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
Do francouzského parlamentu by se mohl vrátit bývalý premiér 👨 Michel Barnier, který vyhrál první kolo doplňovacích voleb v Paříži. Napsala to dnes agentura AFP. Barnier z pravicových Republikánů postupuje do druhého kola, ve kterém se v neděli utká s kandidátkou Socialistické strany Frédériqueou Bredinovou. Účast voličů však byla velmi nízká.
Portugalsko nyní oficiálně ✅ uznává Stát Palestinu, prohlásil portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel. Stejné prohlášení dnes vydaly Austrálie, Británie a Kanada, jiné země jako Francie se k tomu zřejmě chystají na Valném shromáždění OSN, které začíná příští týden v New Yorku. Rangel hovořil s novináři v sídle stálé mise Portugalska při OSN.
