Cena zlata dnes překonala psychologickou úroveň 2000 dolarů za troyskou unci. Stalo se tak vůbec poprvé od loňského března, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
AKTUALIZOVÁNO: Švýcarsko zvažuje úplné nebo i jen částečné zestátnění banky Credit Suisse, pokud se nedohodne s finančním ústavem UBS na jejím převzetí. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Švýcarské ministerstvo financí zprávu odmítlo komentovat, místní média ale bez bližšího upřesnění vzápětí uvedla, že vláda připravuje tiskovou konferenci se zásadním obsahem. Úřady se stále snaží dojednat záchranu druhé největší švýcarské banky, která je v problémech.
Představitelé Spojených států se zapojili do jednání o nuceném sloučení svou největších švýcarských bank, kolabující Credit Suisse a jejího ústředního rivala, UBS. Dohoda o spojení svou obrů, globálně systémově relevantních bank, by měla ideálně padnout dnes, ještě před zítřejším otevřením burz. Poprvé od finanční krize roku 2008 by se tak spojily dvě globálně systémově relevantní banky. Pokud by k dohodě nedošlo, finanční trhy se celosvětově mohou opět otřást, neboť Credit Suisse by je mohutně stahovala dolů.
Češi kvůli ochraně před inflací nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů, uvádí průzkum agentury Median.
Ve Švýcarsku se dál jedná o záchraně druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Její osud má v rukou jen hrstka lidí, mezi nimi politik, ekonom či matematik, který posuzuje, zda má kdysi prestižní banka vůbec šanci sama se dostat z problémů. Do nich se dostala kvůli chybným rozhodnutím z minulosti a zejména kvůli ztrátě důvěry, která vyvrcholila tento týden a která odstartovala masivní odliv klientských vkladů.
Češi sice rádi nakupují nemovitosti, ale jen fyzicky. S investicemi do nemovitostních fondů si moc neví rady a pro většinu jsou velkou neznámou. Jedná se přitom o konzervativní investiční nástroje, které by měly být v každém investičním portfoliu. Zeptali jsme se proto několika expertů, jakou část portfolia by měly tvořit, co si při investování do realitních fondů ohlídat a pro koho tato investice naopak vůbec není.
Spojení dvou největších švýcarských bank UBS a Credit Suisse by byla historická událost i pro světové finance. Rozhodnutí má padnout do dnešního večera.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
Švýcarská banka UBS žádá švýcarskou vládu o podporu v případě koupě upadajícího konkurenta Credit Suisse, informovala agentura Bloomberg. Obě největší švýcarské banky o víkendu o možnosti odděleně jednají, UBS má podle listu Financial Times (FT) zájem o částečné nebo úplné převzetí. Ke spojení banky vyzvali švýcarští regulátoři. UBS a Credit Suisse dnes odmítly situaci komentovat. S konkurenční nabídkou na převzetí Credit Suisse dnes podle zdrojů FT přišla i americká společnost BlackRock.
V Americe padají banky. Ve Švýcarsku se otřásá jedna ze světově nejdůležitějších bank tak moc, že ji záchrannou půjčkou v přepočtu až za 1200 miliard korun musí na nohy stavět tamní centrální banka. Ale ani to asi nestačí. O tomto víkendu proto budou v režii i této centrální banky probíhat jednání o možné nouzovém převzetí Credit Suisse jejím arcirivalem, UBS. Spojily by se tak dvě suverénně největší švýcarské banky a dvě z devíti nejdůležitějších bank světa. Euroatlantické bankovnictví se po čase třese věru pořádně. Co se to děje? A hrozí něco podobného i v Česku? Je třeba se bát o úspory?
Vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se má o čtvrt roku prodloužit. Podpora by se tak měla poskytovat do konce června. Pravidla pro její získání a její výše se měnit nemají. Nařízení o prodloužení podpory se chystá ve středu schvalovat vláda. Výdaje na čtvrt roku při ubytování 48 tisíc příchozích ministerstvo práce spočítalo na půl miliardy korun. Úřady práce začaly žádosti kvůli možnému podezření na podvody ověřovat, řada žadatelů musí s doklady do poboček.
