V japonské Hirošimě dnes začíná vrcholná schůzka vůdců zemí skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří budou jednat o ruské agresi vůči Ukrajině, zpřísnění sankcí proti Moskvě, ale také o tom, jak se vypořádat s Čínou a jejími mocenskými nároky.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se poprvé od června 2021 dostala pod hranici 30 eur, tedy zhruba 712 korun, za megawatthodinu (MWh). Dolů ji tlačí vysoká úroveň zásob a rostoucí teploty, které snižují poptávku.
Po letech spojených s uzavíráním provozů a energetickou krizí začínají mít české firmy už zase chuť opatrně investovat a rozšiřovat podnikání. Nálada českých firem a podnikatelů se vrací podle Indexu očekávání firem, který dnes zveřejnila ČSOB, do období před příchodem pandemie covid-19. „České firmy jsou neuvěřitelně vitální a schopné ustát ekonomické nástrahy a výzvy, a to nás vede k mírnému a velmi křehkému optimismu do budoucna,“ zdůraznil v rozhovoru Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB.
Číňané milují luxus, kterého si po vynucené covidové pauze zase začínají dopřávat. S návratem čínské poptávky rostou také akcie západních prodejců luxusních značek. Zato akcie čínských společností u investorů zrovna nebodují, drží se stranou jejich zájmu. Bezpečněji je mimo dosah Pekingu.
Dánské nábytkářské síti Jysk v uplynulém finančním roce, který trval od 1. září 2021 do 31. srpna 2022, stoupl v Česku meziročně čistý zisk o zhruba 35,5 procenta na 899,8 milionu korun. Tržby firmě vzrostly o přibližně 24 procent na 4,7 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Americký řetězec Walmart, který je největším maloobchodním prodejcem na světě, zvýšil v prvním čtvrtletí provozní zisk o 17,3 procenta na 6,24 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 137miliard korun. Firma o tom informovala ve výsledkové zprávě. Spotřebitelé podle managementu víc utrácejí hlavně za levnější varianty produktů, firma proto mohla zlepšit celoroční výhled hospodaření.
Nábytkářský řetězec XXXLutz, konkrétně jeho rakouská vlastnická společnost XLCEE-Holding GmbH, dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 20,324 milionu korun. Důvodem je to, že v roce 2019 při koupi nábytkářského řetězce Kika nesplnil podmínky, kterými antimonopolní úřad transakci podmínil.
Slovenský parlament uložil vládě, aby její ministři v rámci Evropské unie hlasovali proti iniciativám směřujícím ke znevýhodnění, zdražení nebo k zákazu spalovacích motorů, pokud nebude jednoznačné, že taková opatření jsou ke prospěchu životního prostředí. Návrh usnesení sněmovna schválila hlasy 127 ze 145 přítomných poslanců.
Největší ruská banka Sberbank měla v prvním čtvrtletí podle mezinárodních účetních standardů rekordní zisk 357,2 miliardy rublů (zhruba 97 miliard korun). Banka to uvedla ve svém sdělení a zároveň zlepšila prognózu návratu vlastního kapitálu na letošní rok.
Ceny výrobců v dubnu zamířily další měsíc po sobě dolů. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vývoj je dobrou zprávou i pro spotřebitele, neboť nižší ceny výrobců se následně propíšou i do konečných cen zboží a služeb.
