Sleva nepomohla. Zámek Štiřín nového majitele nenašel
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zrušil druhý pokus o prodej středočeského zámku Štiřín v elektronické aukci.
Ani po snížení vyvolávací ceny na 2,5 miliardy korun žádný zájemce nesložil požadovanou dražební kauci 25 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Se stejným výsledkem skončil už první pokus o prodej zámku v září, kdy byla vyvolávací cena 3,3 miliardy korun. Majetkový úřad po neúspěchu dražby vyhlásí další kolo výběrového řízení na prodej zámku.
„Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. ÚZSVM v případě zámku Štiřín neshledal důvod pro odchýlení se od tohoto postupu, i kvůli vysokým nákladům daňových poplatníků na správu prázdného a pro stát nepotřebného majetku,“ uvedl majetkový úřad.
Podmínky nového kola dražby zveřejní ÚZSVM na webu www.nabidkamajetku.cz. „Cílem ÚZSVM je pro tento výjimečný a pro stát nepotřebný areál s barokním zámkem a rozlehlým parkem najít definitivního vlastníka, který by pro něj nalezl smysluplné využití,“ uvedl majetkový úřad.
Zámek dříve sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně Štiřín spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje a loni v červnu ho převedlo na majetkový úřad. V době převodu už byl podle úřadu areál uzavřen. Letos úřad oznámil, že o zámek neprojevila zájem žádná jiná státní instituce, a proto zahájí prodej soukromým zájemcům.
Statisíce za údržbu
Náklady na správu areálu jsou podle ÚZSVM vysoké. Ředitelka úřadu Kateřina Arajmu řekla letos v březnu poslancům ze sněmovního kontrolního výboru, že prázdný areál stojí měsíčně stát 600 tisíc korun, největší částku tvoří údržba golfového hřiště.
Kontrolní výbor proti prodeji protestoval a navrhoval, aby se správa Štiřína převedla například na Sněmovnu. Proti dražbě se stavěla také obec Kamenice, která navrhovala společný projekt se státem. V části zámku mohly být podle ní ordinace a školka a zbytek by mohl dál využívat stát.
Zámek Štiřín byl postaven v polovině 18. století. Dnešní podobu získal kolem roku 1900 po úpravách podle projektu architekta Jiřího Stibrala. V roce 1945 se vlastníkem zámku stal stát. V letech 1985 až 1993 byly v zámku provedeny úpravy, aby se mohl využívat jako hotel. Štiřín v minulosti využívali skauti, kteří se o zámek později neúspěšně soudili. Soud ale v roce 2005 rozhodl, že nynější skautská organizace Junák na zámek právo nemá.
V případě úspěšné aukce by se zámek Štiřín mohl stát nejúspěšnějším prodejem v historii majetkového úřadu. Dosud nejvyšší částku 790 milionů korun získal stát z prodeje areálu na náměstí Republiky v Praze.
Stát prodává další trofejní nemovitost. Za zámecký areál na Veleslavíně chce půl miliardy. V minulosti v něm přebýval i T. G. Masaryk.
Není to trochu moc? Za zchátralý zámek chce stát půl miliardy
Reality
Ministerstvo vnitra vydraží deset luxusních aut, které policie zajistila při odhalování zejména hospodářské kriminality. Z částky získané v elektronické aukci úřad odškodní oběti trestných činů. Dražit se budou modely značky Ferrari, Maserati či Porsche.
OBRAZEM: Vnitro vydraží automobily zabavené kriminálníkům. Mezi nimi i Ferrari či Maserati
Money
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
