Z Hitlerova rodného domu je policejní stanice za půl miliardy. Rakousko chce odradit extremisty
Rakousko otevřelo policejní stanici v domě, kde se v roce 1889 narodil Adolf Hitler. Přestavba budovy v Braunau am Inn vyšla na 20 milionů eur, tedy zhruba 484 milionů korun. Vídeň tím chce ukončit vleklé spory o osud objektu a zabránit tomu, aby se z něj stalo poutní místo krajní pravice.
Rakousko proměnilo rodný dům Adolfa Hitlera v policejní stanici. Budova v Braunau am Inn, kde se nacistický diktátor narodil v roce 1889, má nově sloužit státu a zároveň odradit krajně pravicové extremisty, pro které by se místo mohlo stát symbolem.
Přestavba vyšla na 20 milionů eur, tedy zhruba 484 milionů korun. Objekt předtím stát zestátnil. Novou stanici má ve středu oficiálně otevřít ministr vnitra Gerhard Karner.
Ministr propagandy nacistického Německa Joseph Goebbels si v roce 1939 nechal postavit severně od Berlína vilu. V 50. letech poblíž ní vznikla vysoká škola komunistické mládeže. Celý areál, známý jako Bogensee, posledních více než 20 let zeje prázdnotou a čeká na nové využití. Nyní se o něj začala zajímat německá armáda, uvedl úřad pro armádní infrastrukturu. Kvůli rostoucím výdajům na obranu a snaze Německa vybudovat největší konvenční armádu v Evropě totiž potřebuje bundeswehr nové prostory.
Němci neví, co si počít s vilou po Goebbelsovi. Zájem o opuštěný areál má bundeswehr
Reality
Desítky let sporů
O budoucnosti domu se v Rakousku vedly spory desítky let. Vládní komise expertů odmítla vznik muzea, protože hrozilo, že by si místo mohli návštěvníci vykládat po svém a zneužívat ho. Neprošla ani demolice. Budova ze 17. století je součástí historického centra města a je památkově chráněná. Komise se navíc obávala, že zbourání by mohlo působit jako popírání historie.
Policejní stanice má podle expertů zajistit omezený přístup veřejnosti a viditelnou přítomnost státní autority. Ne všichni ale s tímto řešením souhlasí. V průzkumu z roku 2023 podpořilo administrativní využití domu jen šest procent respondentů. Více než polovina lidí by na místě raději viděla instituci věnovanou paměti, antifašismu a toleranci, čtvrtina by dům zbourala.
Za nacistické vlády se objekt stal místem uctívání Hitlera. Po válce byl vrácen původním vlastníkům, stát si ho ale znovu pronajal. V minulosti sloužil jako škola i centrum sociální péče. Rakouská vláda budovu vyvlastnila v roce 2016 poté, co dlouho zůstávala nevyužitá.
Architekt Stefan Marte uvedl, že přestavba neměla jen odstranit nacistické úpravy z roku 1938. Cílem bylo vrátit dům blíže k jeho podobě ze 17. století.
Debata o Hitlerově rodném domě zapadá do širšího rakouského vyrovnávání s nacistickou minulostí. Země po desetiletí stavěla svou poválečnou identitu na „mýtu oběti“ německé anexe z roku 1938. Ve veřejné paměti se ale stále více připomíná i podíl Rakušanů na nacistickém režimu.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
