Z bývalých mrazíren vzniklo 187 bytů. YIT v Kladně dokončila Portti a chystá se do Brna
Finský developer YIT dokončil svůj první rezidenční projekt mimo Prahu. Kolaudací druhé etapy uzavřel výstavbu areálu Portti Kladno, kde vzniklo celkem 187 bytů. Podle společnosti zbývá k prodeji poslední z nich, noví majitelé se mohou začít stěhovat koncem roku. Firma mezitím ve městě rozbíhá výrazně větší projekt: v lokalitě Růžové pole plánuje přibližně 750 bytů.
Na místě někdejších mrazíren v kladenské ulici Ke Stadionu skončila proměna průmyslového areálu v rezidenční zástavbu. Společnost YIT Czechia zkolaudovala druhou etapu projektu Portti Kladno, která přinesla 102 bytů do osobního vlastnictví. Navázala tak na první etapu s 85 družstevními byty a dvěma komerčními jednotkami v přízemí.
Pro developera představuje dokončení projektu uzavření jeho první rezidenční výstavby za hranicemi hlavního města. Kladno však z jeho investiční mapy nemizí. Další výstavba už pokračuje v areálu Virta Kladno, který má počtem bytů Portti přibližně čtyřikrát překonat.
Poslední volný byt, stěhování koncem roku
Druhá etapa Portti nabídla byty s dispozicemi od 1+kk do 4+kk a výměrami od 28 do 99 metrů čtverečních. Každý má balkon, terasu nebo předzahrádku. Součástí projektu jsou také sklepy, parkovací stání, kočárkárna a venkovní místo pro mytí kol a psů.
Panelák býval symbolem bydlení, kterému se nová výstavba měla vyhnout. Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov z ateliéru A69 ale v rozhovoru upozorňují na paradox dnešního trhu. Některé pozdější panelové byty mají podle nich promyšlenější dispozice než současné novostavby. Jedním z důvodů je podle nich to, že se z bydlení stal investiční produkt a rozhodující roli začaly hrát snadno prodejné metry čtvereční.
Paneláky měly něco, co dnešním novostavbám chybí, říkají architekti
Reality
„Portti Kladno pro nás byl důležitým projektem, protože šlo o naši první rezidenční výstavbu mimo Prahu. Těší nás, že majitelé si již brzy začnou přebírat své nové bydlení, a věříme, že zde budou spokojeni a bude se jim tu dobře žít,“ říká Dana Bartoňová, obchodní ředitelka YIT Czechia.
Bývalý průmyslový areál doplnila zeleň
Obě etapy propojuje polosoukromý vnitroblok s menším parkem a dětským hřištěm. Součástí úprav je nová zeleň i napojení na pěší a cyklistické trasy.
Budovy využívají fotovoltaické panely, zelené střechy, LED osvětlení a okna s izolačními trojskly. S dešťovou vodou pomáhá hospodařit retenční nádrž. Při výstavbě developer částečně použil také prefabrikované koupelny.
Projekt stojí v dosahu centra Kladna, obchodů a služeb i sportovišť a zeleně. Pro zájemce o bydlení mimo hlavní město je podstatné také vlakové a autobusové spojení s Prahou.
Na Růžovém poli vyroste větší čtvrť
Na dokončené Portti navazuje YIT projektem Virta Kladno. V lokalitě Růžové pole chce postupně postavit 11 bytových domů s přibližně 750 byty. Plán zahrnuje také veřejná prostranství, zeleň a občanskou vybavenost.
„Završením Portti Kladno ale naše zdejší působení nekončí. Nyní navazujeme výstavbou komplexu Virta Kladno, který bude svým rozsahem výrazně větší. Postupně chceme v lokalitě Růžové pole vytvořit novou městskou čtvrť s přibližně 750 byty v 11 domech, kvalitním veřejným prostorem se zelení a občanskou vybaveností,“ uvádí Bartoňová.
První etapu již developer zahájil. Dům Vanaja nabídne 68 bytů do osobního vlastnictví, dalších 87 jednotek v budově Saimaa vzniká pro družstvo. Také zde tedy YIT kombinuje vlastnické a družstevní bydlení.
Součástí projektu mají být prvky modrozelené infrastruktury propojující zeleň s hospodařením s vodou. Developer zde postaví také mateřskou školu v podobě dřevostavby.
YIT rozšiřuje výstavbu i do Brna
Kladno není jediným městem mimo Prahu, kde nyní YIT staví. V Brně na pomezí Vinohrad a Židenic připravuje rezidenční komplex Kalevala, rovněž s přibližně 750 byty. Ve výstavbě je jeho první etapa Ukko.
Na českém trhu působí YIT od roku 2008. Podle svých údajů zde dokončila 41 rezidenčních projektů, přičemž do tohoto počtu zahrnuje i jednotlivé etapy větších areálů. Vedle výstavby v Kladně a Brně nyní realizuje také pražské projekty Ranta Barrandov IV, Toivo Roztyly II a Kattila Kamýk.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
