Sněmovna schválila zásadní stavební novelu. Úřady přejdou pod stát, povolování má zrychlit

Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit způsob povolování staveb v Česku. Stavební úřady nově přejdou pod stát, vznikne Úřad rozvoje území a investorům by mělo k povolení stavby stačit jedno sloučené řízení zakončené jediným rozhodnutím.

Schválená reforma má podle vlády zrychlit výstavbu a podpořit ekonomiku, opozice však varuje před chaosem, nedostatkem úředníků i zvýhodněním velkých developerů.

Pro schválení novely hlasovalo 89 poslanců vládní koalice. Potřeba byla nejméně 86 hlasů. Opoziční strany návrh nepodpořily, část jejich poslanců se při hlasování zdržela. Zákon nyní zamíří do Senátu.

Novelu předložili loni v prosinci poslanci vládní koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem. Jejím hlavním cílem je zrychlit a zjednodušit povolování staveb, které v Česku dlouhodobě patří k nejpomalejším v Evropě a představuje jednu z hlavních překážek bytové i infrastrukturní výstavby.

Jedno řízení, jeden úřad a jedno razítko

Zásadní změnou má být sjednocení povolovacího procesu. K povolení stavby by nově mělo stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jediným úřadem a zakončené jedním rozhodnutím.

Bazén, pergola, nebo rodinný dům? Co si smíte postavit na zahradě

Reality

Zahrada nemusí sloužit jen k pěstování zeleniny nebo víkendovému odpočinku. Majitelé na ní často chtějí vybudovat pergolu, skleník, bazén, zahradní domek, někdy dokonce rodinný dům. Než se ale pustí do plánování, měli by vědět, že rozhodující není jen zápis v katastru nemovitostí. Klíčový je hlavně územní plán, skutečný účel stavby, velikost pozemku a pravidla nového stavebního zákona.

nos

Přečíst článek

Stavební úřady zároveň přejdou z obecní a krajské úrovně pod stát. Novou soustavu státní stavební správy bude tvořit Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ty se má přesunout část zaměstnanců ze současných stavebních úřadů.

Schválení novely přivítala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ní má reforma zkrátit lidem cestu k bydlení, obcím usnadnit výstavbu škol a školek a zlepšit konkurenceschopnost země.

„Schválením tohoto zákona jsme udělali klíčový krok k tomu, aby se v České republice dalo konečně normálně stavět,“ uvedla ministryně.

Místo stovek úřadů zůstane 205 pracovišť

V Česku nyní podle dřívějších údajů ministerstva pro místní rozvoj působí 638 stavebních úřadů. Po dokončení reformy by mělo fungovat 205 územních pracovišť.

Úřad rozvoje území má zahájit činnost 1. ledna příštího roku. Jeho krajské pobočky by se měly naplno rozběhnout od roku 2028. Předsedu úřadu bude jmenovat vláda.

Na konci letošního roku zároveň zanikne Dopravní a energetický stavební úřad, který nyní povoluje strategické stavby, například dálnice či elektrárny. Jeho agendu převezme nová státní stavební správa.

Úředníkům, kteří přejdou z nynějších úřadů pod stát, má zůstat přinejmenším stejný platový tarif i osobní příplatek. Vláda se tím snaží snížit riziko, že pracovníci odmítnou do nového systému přejít.

Reforma má stát miliardy

Náklady na vznik státní stavební správy se podle ministryně Mrázové v příštím roce odhadují zhruba na 3,5 miliardy korun. V dalších letech by měl celý systém stát přibližně 7,1 miliardy korun ročně.

Ministryně současně uvedla, že ekonomický přínos reformy pro ekonomiku a státní rozpočet byl vyčíslen na 7,6 miliardy korun.

Nový systém by měl podle ní vystačit přibližně s polovinou současného počtu úředníků. Ministerstvo proto počítá nejen s přesunem stávajících pracovníků, ale také s intenzivní náborovou kampaní.

Méně razítek, víc bytů? Klíčová novela má zrychlit výstavbu, má ale slabá místa

Reality

Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Ministryně financí Alena Schillerová upozornila, že konečné náklady budou záviset na definitivní podobě zákona a na konkrétním způsobu zavedení reformy.

Odvolání už se nebude vracet na začátek

Novela má odstranit také takzvaný úřední ping-pong. Pokud se stavebník proti rozhodnutí odvolá, nadřízený úřad bude muset ve věci rozhodnout. Nebude ji už moci vrátit podřízenému úřadu k novému projednání.

Mezi základní cíle stavebního zákona nově přibude vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a každodenní život obyvatel.

Vlastní stavební předpisy budou moci vydávat všechna krajská města. Dosud tuto možnost měly pouze Praha, Brno a Ostrava. Územní plánování se současně přesune do samostatné působnosti obcí a krajů.

Bytové projekty získají status veřejného zájmu

Zákon stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provoz veřejné infrastruktury a takzvaných vyhrazených staveb jsou ve veřejném zájmu. Toto ustanovení může hrát důležitou roli například při rozhodování o vyvlastnění pozemků.

Mezi vyhrazené stavby budou nově patřit také rozsáhlé projekty hromadného bydlení. Půjde o stavby nebo soubory staveb s převažující funkcí bydlení a celkovou podlahovou plochou nejméně 10 tisíc metrů čtverečních.

Právě tato část novely vyvolává kritiku opozice, podle níž může zákon nepřiměřeně posílit postavení velkých investorů a developerů.

Opozice varuje před kolapsem systému

Opoziční strany kritizovaly nejen obsah návrhu, ale také způsob jeho projednání. Rozsáhlou změnu o stovkách stran podle nich koalice předložila jako poslanecký návrh, a vyhnula se tak standardnímu připomínkovému řízení.

Po zahájení projednávání navíc koalice předložila rozsáhlý pozměňovací návrh. Opozice se obává také toho, že část současných úředníků odmítne přejít z obcí pod stát, což by mohlo vést k personálnímu výpadku a kolapsu povolování staveb.

Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová uvedla, že zákon nahrává developerům a běžným občanům zlepšení nepřinese.

Podle poslance KDU-ČSL Petra Hladíka koalice zjednodušila pravidla především těm, kteří mají dostatek peněz a silné právní zázemí. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová označila rozhodnutí za nezodpovědné a prokorupční.

Černé stavby nebude nutné vždy odstranit

Novela zavádí také možnost dodatečně povolit některé černé stavby, i když nesplňují všechny standardní podmínky.

Stavba nebude muset být odstraněna, pokud by demolice představovala zjevně nepřiměřený zásah do práv vlastníka, dalších osob nebo veřejného zájmu. Zároveň však její zachování nesmí poškodit veřejné zájmy ani práva třetích osob.

Ministerstvo pro místní rozvoj již dříve argumentovalo tím, že odstraněním stavby by mohli být nespravedlivě potrestáni například majitelé nemovitostí, kteří objekt koupili, aniž věděli, že byl vybudován v rozporu se zákonem.

Novela nyní míří do Senátu. Teprve po jeho projednání a případném podpisu prezidenta bude jasné, v jaké podobě se jedna z největších změn českého stavebního práva začne zavádět do praxe.