Obří realitní směna. Praha ovládne „Pakul“, státu dá dvě miliardy, Faustův dům a část Homolky
Hlavní město zamýšlí k centru dostavět novou halu s cílem posílení kongresové turistiky v metropoli.
Praha získá od státu podíl 54,35 procenta v Kongresovém centru Praha (KCP) a stane se tak jeho stoprocentním vlastníkem. Transakci ve čtvrtek pozdě večer schválili městští zastupitelé. Výměnou za to stát od města převezme Faustův dům na pražském Karlově náměstí, pozemek v Nemocnici na Homolce a parkoviště před ministerstvem zahraničních věcí. Kromě toho magistrát státu doplatí 2,21 miliardy korun. Důvodem je především záměr Prahy k centru dostavět novou halu s cílem posílení kongresové turistiky v metropoli.
Několik let dojednávanou transakci již koncem května schválila vláda. Po jejím dokončení podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) bude možné zahájit stavbu nové haly, ke které již má vedení firmy stavební povolení a vybraného dodavatele. „Počítejme, že by se mohlo začít investovat někdy před koncem roku,“ řekl.
Do pěti let hotovo
Investice je podle něj nutná kvůli tomu, aby bylo centrum nadále konkurenceschopné z pohledu světové kongresové turistiky. „Každé světové konkurenceschopné kongresové zařízení potřebuje nové prostory,“ řekl radní. Kromě výstavby haly centrum plánuje také revitalizaci severní terasy před budovou. „Díky nové hale se otevřeme akcím, které jsme dosud museli odmítat. Město navíc získá moderní společenský prostor, který mu dlouhodobě chybí. Věříme, že do pěti let bude hotovo,“ uvedla ředitelka KCP Lenka Žlebková.
Pokud jde o doplatek přes dvě miliardy korun, tak stát podle Kováříka dal dvě miliardy na investici do centra v souvislosti s zasedáním Mezinárodního měnového fondu v roce 2000. „Rozdíl, který máme doplácet, je výrazně menší než ty dvě miliardy s cenou inflace od té doby,“ vysvětlil. Dodal, že se zohledněním inflace by město mělo doplácet přes čtyři miliardy.
Přitáhnout kultivované návštěvníky
Praha se chce v rozvoji turistického ruchu dlouhodobě zaměřovat především na ty jeho druhy, které do metropole přivedou movité a kultivované návštěvníky. „Pokud chceme v Praze omezovat laciný turismus, tedy turisty, kteří ve městě například ruší, tak musíme mít jiné sofistikované formy turismu. A kongresový turista přináší do Prahy třikrát víc peněz než běžný turista,“ řekl náměstek primátora pro kulturu a cestovní ruch Jiří Pospíšil (TOP 09).
Podle ministerstva financí se v červnu uskuteční valná hromada KCP, která schválí převod všech akcií na Prahu. Transakce by měla být dokončena v srpnu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve řekl, že stát svůj podíl dlouhodobě nevyužívá a nedostává z něj žádný zisk. Jeho držení podle Stanjury nedává smysl ekonomicky ani z hlediska efektivní správy státního majetku.
Akciová společnost KCP vznikla 1. července 1995. Kongresové centrum nabízí 70 sálů a salonků pro konání akcí, od malých konferencí po velké kongresy, včetně vybavení na nejvyšší technické úrovni. Jeho součástí je i Business Centre Vyšehrad a čtyřhvězdičkový hotel Holiday Inn Prague Congress Centre s kapacitou 254 pokojů. Jeho výstavba se uskutečnila mezi lety 1976 až 1981, na přelomu druhého milénia byla budova přestavěna. Jedná se o neofunkcionalistickou stavbu a jejími architekty byli Jaroslav Mayel a Antonín Vaněk.
Stát převede Praze svůj většinový podíl v Kongresovém centru Praha (KCP), hlavní město se tak stane jeho stoprocentním vlastníkem. Výměnou stát získá Faustův dům na pražském Karlově náměstí, část Nemocnice na Homolce a parkoviště před ministerstvem zahraničních věcí. Kromě toho Praha dorovná hodnotu nemovitostí částkou 2,21 miliardy korun. Výměnu dnes schválila vláda, uvedlo ministerstvo financí.
Za „Pakul“ Praha zaplatí státu dvěma miliardami, Faustovým domem a částí Nemocnice na Homolce
Reality
Od Pakulu ke Kongresáku - to je název právě probíhající výstavy o historii budovy, která ční nad Prahou vedle Vyšehradu.
Kongresový palác před covidem hostil 300 tisíc lidí ročně. Teď zeje prázdnotou a láká na výstavu
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
