Obří realitní směna. Praha ovládne „Pakul“, státu dá dvě miliardy, Faustův dům a část Homolky
RealityHlavní město zamýšlí k centru dostavět novou halu s cílem posílení kongresové turistiky v metropoli.
Hlavní město zamýšlí k centru dostavět novou halu s cílem posílení kongresové turistiky v metropoli.
Státní správu by šlo jednoduše racionalizovat, míní Robert Troška v postřehu, který odeslal redakci newstream.cz.
Veřejný dluh dál rychle narůstá. Utěšovat se, že to zatím není zásadní problém, může být krátkozraké, míní hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Otázka, zda má stát zaplatit desítky milionů michelinskému průvodci za to, že rozdá jakési hvězdy pár prominentním českým restauracím, pochopitelně vzbudila vášně. Stát šetří každou korunu a lidem se propadla životní úroveň tempem, které tu nebylo od devadesátých let. Inflace už sice trochu klesá, ve státní kase ale zeje díra a dál se bude šetřit.
Když se v roce 2016 zaváděl nový státní svátek, Velký pátek, ministerstvo financí tehdy v příslušné důvodové zprávě uvedlo, že den volna navíc připraví ekonomiku o 0,4 procenta hrubého domácího produktu. Nominální hrubý domácí produkt činil v roce 2016 celkem zhruba 4800 miliard korun. Podíl 0,4 procenta z této sumy odpovídá 19,2 miliardy korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Čtvrt bilionu korun. Taková díra vznikla v českém státním rozpočtu za rok 2022. Ano, bylo to plánováno. A ne, není dobrá zpráva, že vláda neutrácela víc. Je to strašná zpráva, zejména kvůli tomu, že se Česko zadlužovalo vůbec nejvíc z celé Evropské unie.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více