O dalších 90 milionů méně. Stát zkusí poosmé prodat Zámek Štiřín
Elektronická aukce zámku Štiřín začne ve čtvrtek 28. srpna v poledne a skončí druhý den ve stejný čas. Do středeční půlnoci musí zájemci podle ÚZSVM složit kauci 20 milionů korun.
Středočeský zámek Štiřín se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) pokusí prodat na poosmé. Vyvolávací cenu v elektronické aukci, která se uskuteční koncem srpna, snížil na 795,9 milionu korun z předchozích 884,34 milionu korun. Úřad o tom dnes informoval na svém webu.
Elektronická aukce zámku Štiřín začne ve čtvrtek 28. srpna v poledne a skončí druhý den ve stejný čas. Do středeční půlnoci musí zájemci podle ÚZSVM složit kauci 20 milionů korun.
ÚZSVM převzal zámek Štiřín v červnu 2023. Když o něj žádná státní instituce neprojevila zájem, nabídl ho k prodeji. První pokus se uskutečnil loni v září, tehdy za vyvolávací cenu 3,3 miliardy korun. V dalších kolech aukce cenu úřad postupně snižoval, z nabídky prodeje také vyjmul část pozemků v areálu zámeckého parku. I přes opakované snížení ceny se do vyhlášených aukcí nikdy žádný zájemce nepřihlásil.
Zámek Štiřín vzdálený zhruba 25 kilometrů od Prahy dříve sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně Štiřín spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje, a předloni v červnu ho převedlo na majetkový úřad. V době převodu byl podle úřadu areál uzavřen. Loni úřad oznámil, že o zámek neprojevila zájem žádná jiná státní instituce, a proto zahájí prodej soukromým zájemcům.
Zámek Štiřín stále patří státu. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 884,34 milionu korun se ani tentokrát nikdo nepřihlásil. 
Zámek Štiřín zase nikdo nechce. Stále je moc drahý?
Reality
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových napotřetí neuspěl s prodejem barokního zámku Bezdružice na Tachovsku s téměř dvouhektarovým lesoparkem. 
Barokní zámek Bezdružice na Tachovsku dál hledá nového majitele. Za 52 milionů je drahý
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
