Místo hokeje byznys s odpady. Ze staré WerkAreny roste v Třinci výzkumné centrum
Tam, kde se hrával hokej, se budou hledat nové možnosti využití průmyslových odpadů. V třinecké CirkAreně se dokončuje hrubá stavba a vzniká ocelová konstrukce vážící téměř 400 tun. Výzkumné centrum přitom svou budoucí náplň ukazuje už během výstavby. Využívá materiály ze zbourané WerkAreny. Naplno se má rozběhnout v roce 2028 a pomoci Moravskoslezskému kraji s proměnou ekonomiky po útlumu těžby uhlí.
Stará hokejová hala v Třinci dostává druhý život. Část materiálů z její demolice nachází uplatnění při výstavbě CirkAreny, výzkumného a vývojového centra zaměřeného na cirkulární ekonomiku. Jeho úkolem bude hledat cesty, jak vracet odpady do výroby a využívat je jako suroviny pro další produkty.
Metrostav CZ nyní dokončuje betonový skelet budovy a montuje bílou ocelovou konstrukci budoucího atria. Právě tento prostor má připomínat někdejší ledovou plochu. Investorem je společnost Materiálový a metalurgický výzkum, která chce v centru propojit výzkum s potřebami průmyslových firem.
„CirkArena pro nás není jen nová budova, ale místo, kde budeme hledat využití taky pro odpady, které region produkuje desítky let,“ říká výkonný ředitel společnosti Jakub Švrček. Návrat materiálů ze staré haly do nové stavby podle něj ukazuje, jak může cirkulární ekonomika fungovat v praxi.
Třinecké železárny zůstaly v zisku, ale jen těsně. Tržby klesly na 44,5 miliardy korun a šéf firmy varuje, že současný výsledek je v krizi evropského ocelářství dlouhodobě neudržitelný.
Třinecké železárny drží zisk jen díky úsporám. Šéf varuje před neudržitelným stavem
Zprávy z firem
Ocelová skládačka ze šesti kilometrů trubek
Jedním z technicky nejnáročnějších prvků stavby je konstrukce atria, kterou dodává společnost Femont Opava. Tvoří ji trubky o průměru od osmi do padesáti centimetrů, jejichž celková délka dosahuje 6,3 kilometru. Konstrukce o půdorysu 41 krát 59 metrů bude vážit 393 tun.
„Ve stavebnictví působím už 23 let a musím říct, že dosud jsem se s ničím podobným nesetkal. Jde však jen o jeden z mnoha technicky náročných prvků, kterými tato stavba vyniká,“ říká vedoucí projektu Pavel Szmek z Metrostavu CZ.
Komplikace přinesla už příprava staveniště. Původní hokejovou halou procházel horkovod, takže ještě před demolicí museli stavbaři vybudovat jeho přeložku. Následovalo rozebrání objektu a důkladné třídění jednotlivých materiálů.
Metrostav plánuje v pražské Libni další rozsáhlou výstavbu. V sousedství své centrály na Palmovce chce za více než miliardu korun vybudovat nový městský blok s kancelářemi pro vlastní zaměstnance a 150 byty, včetně mikrobytů. Vítězný architektonický návrh čerpá inspiraci z historie libeňského židovského města. Stavět by se podle šéfa Metrostav Development Ondřeje Buršíka mohlo začít přibližně za tři roky.
Metrostav chystá v Libni projekt za miliardu. Součástí městského bloku bude i 150 bytů
Reality
Beton nahradil kamenivo, z oceli vznikne i socha
Podle údajů dodavatele se podařilo znovu využít až 70 procent stavebních materiálů z demolice. Železo putovalo zpět do železáren, podrcené sklo do skláren a beton s cihlami zpracovala mobilní drtička na recyklát. Ten při téměř všech obsypech a podsypech nahradil primární kamenivo z lomů a pískoven.
Odkaz na původní stadion nebude pouze skrytý pod novou budovou. Z ocelových trubek někdejší nosné konstrukce střechy vznikne také socha.
Nejbližším úkolem stavbařů je uzavřít budovu tak, aby před zimou ochránili materiály citlivé na vlhkost. Uvnitř souběžně začínají vyzdívky a instalace rozvodů vzduchotechniky a inženýrských sítí.
Energie ze země i ze slunce
Nový objekt bude využívat dvanáct geotermálních vrtů v kombinaci s horkovodem. Do světlíku atria se počítá s průsvitnou fotovoltaikou, která umožní spojit přístup denního světla s výrobou elektřiny. Fasáda má v některých místech obsahovat až čtyřiceticentimetrovou izolaci.
Součástí projektu je také zelená střecha a retenční nádrže pro zachytávání dešťové vody. Tyto prvky doplňují hlavní poslání centra, tedy výzkum průmyslových odpadů typických pro region, například strusek a odprašků, ale také bioodpadů a stavebních odpadů.
Zvenčí kostka, uvnitř konstrukce připomínající devět mostů nad sebou. Nová ostravská knihovna roste do výšky a stavbaře zaměstnává neobvyklým technickým řešením. Černá kostka nabídne prostor pro téměř milion knih, kreativní dílnu i experimentální kino. Její provoz pomůže řídit umělá inteligence.
Devět mostů nad sebou. Ostravská Černá kostka roste, dostane i levitující schodiště
Reality
Region mění i Černá kostka a koncertní sál
CirkArena není jedinou stavbou, která má Moravskoslezskému kraji přinést nové zázemí pro vědu, vzdělávání či kulturu. V Ostravě vzniká Černá kostka, nové sídlo vědecké knihovny a centrum digitalizace, vědy a inovací. Budova má nabídnout přibližně 16 tisíc metrů čtverečních plochy a prostor pro více než 900 tisíc knih. Podle aktuálně zveřejněného harmonogramu projektu se s otevřením počítá v roce 2027.
Dalším výrazným projektem je ostravský koncertní komplex VOX podle návrhu Stevena Holla a studia Architecture Acts, propojený s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy. Jeho realizaci však provázejí komplikace. Český rozhlas v srpnu informoval, že stavební úřad zastavil část prací v historické budově. Město tehdy odmítlo potvrdit nový pevný termín zahájení provozu, dokud nebude vyjasněn další postup a upraven harmonogram.
Metrostav letos otevřel mosty i školu za 87 dní
Zatímco CirkArena má hlavní část výstavby ještě před sebou, firmy ze skupiny Metrostav letos dokončily či uvedly do provozu několik dalších výrazných projektů. K nejviditelnějším patří pražský Dvorecký most, který od dubna propojuje Smíchov a Podolí. Vybudovalo jej sdružení vedené Metrostavem TBR. Most dlouhý přes 361 metrů slouží veřejné dopravě, záchranářům, pěším a cyklistům. Dokončení navazujících architektonických a volnočasových objektů v okolí stavbaři při jeho otevření plánovali do konce letošního roku.
V německém Münsteru byl v srpnu otevřen most Pleistermühlenweg, jehož ocelovou konstrukci osazoval Metrostav DIZ. Po více než dvouleté uzavírce obnovil důležité spojení ve východní části města a slouží automobilům, cyklistům i chodcům.
Metrostav CZ zase v pražské Jahodnici postavil za pouhých 87 dní školu, do které v září nastoupilo 150 žáků prvního stupně. Jde o dočasné zázemí, které má překlenout období do otevření trvalé školní budovy plánovaného na srpen 2028.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
