Metrostav chystá v Libni projekt za miliardu. Součástí městského bloku bude i 150 bytů
Metrostav plánuje v pražské Libni další rozsáhlou výstavbu. V sousedství své centrály na Palmovce chce za více než miliardu korun vybudovat nový městský blok s kancelářemi pro vlastní zaměstnance a 150 byty, včetně mikrobytů. Vítězný architektonický návrh čerpá inspiraci z historie libeňského židovského města. Stavět by se podle šéfa Metrostav Development Ondřeje Buršíka mohlo začít přibližně za tři roky.
Metrostav Development představil podobu nového městského bloku, jehož výstavbu připravuje v pražské Libni. Jeho součástí bude jedna administrativní a dva obytné domy s celkem 150 byty.
V jednom z nich budou běžné byty, v druhém takzvané mikrobyty. Kancelářská budova bude sloužit zaměstnancům stavební skupiny Metrostav, která má v sousedství centrálu a potřebuje další prostory. Nový objekt bude mít devět tisíc metrů čtverečních hrubé podlažní plochy.
„Myslím, že za tři roky bychom mohli začít stavět,“ řekl serveru Newstream Ondřej Buršík, generální ředitel společnosti Metrostav Development. Buršík odhaduje, že investiční náklady na výstavbu projektu přesáhnou jednu miliardu korun.
Výstavba za více než miliardu. Sousedé mají výhrady
Vítězný návrh architektonicko-urbanistické soutěže na podobu bloku mezi ulicemi Voctářova, Koželužská, Chocholouškova a Elsnicovým náměstím developer v úterý večer prezentoval v prostorách centra Velký mlýn. Setkání se vedle odborné veřejnosti zúčastnili i místní obyvatelé. Novostavby vyrostou v blízkosti jednoho ze stávajících bytových domů v ulici Chocholouškova, což se části z nich nelíbí.
„Už během soutěže jsme vedli diskusi s lidmi ze sousedství. Projekt jsme jim představili v předstihu a jejich připomínky už známe. Na druhou stranu víme, že se nedokážeme zavděčit všem,“ řekl Buršík.
Investor strávil dlouhou dobu scelováním pozemků vedle ikonického paláce Svět. Následně přišel s myšlenkou uspořádat architektonickou soutěž, jejíž vítěz měl svým návrhem navázat na charakter místa.
„Máme k lokalitě velký respekt. Jednak jsem Pražan a pak Metrostav má na Palmovce sídlo, developovali jsme celé území od Tkalcovské ulice směrem k Libeňskému mostu,“ řekl Buršík. Ten zdůraznil, že v okolí Elsnicova náměstí vznikne spousta kvalitního veřejného prostoru, který dnes lidé využívají k parkování a venčení psů.
Secesní činžovní domy na Masarykově nábřeží vznikaly před více než stoletím jako reprezentativní bydlení na jedné z nejexponovanějších pražských adres. Rekonstrukce bytu v domě architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905 ukazuje, jak lze takový prostor přizpůsobit současnému životu, aniž by přišel o svou historickou hodnotu.
Stoletý činžák na jedné z nejlepších pražských adres. Podívejte se, jak se mění bydlení na Masarykově nábřeží
Enjoy
Architekti hledali inspiraci v historii židovské Libně
Soutěž na podobu nového městského bloku vyhrál společný návrh ateliérů Aulík Fišer Zalabák architekti a Lasovsky Johansson Architects. Jejich koncept našel inspiraci mimo jiné na historických mapách někdejšího libeňského židovského města, jehož zástavba se vyznačovala nepravidelnou strukturou, průchody a drobnějšími objekty uvnitř bloků. Tento princip se promítá do uspořádání nového souboru.
„Řešený pozemek u Elsnicova náměstí je ve stabilním městském prostředí a smyslem návrhu tedy nebylo hledání nové identity místa, ale spíš navázání na kvality, které už v území existují – palác Svět, Elsnicovo náměstí s plánovanými úpravami břehů Rokytky, živé městské prostředí Zenklovy ulice a administrativní kampus Metrostavu,“ uvedl architekt Jan Aulík z ateliéru Aulík Fišer Zalabák architekti. „Náš návrh tak především doplňuje to, co v místě chybí, a to je kvalitní městský veřejný prostor,“ dodal.
Investiční skupina Natland Tomáše Rašky má další úlovek z insolvence. V Krkonoších koupila rozestavěný apartmánový dům, jehož původní developer skončil v konkursu. Z projektu Pergamentka ve Vítkovicích zatím stojí betonová konstrukce, vzniknout v něm má necelá dvacítka apartmánů. Skupina slibuje dokončení do září 2027. Cenu akvizice ani náklady na dostavbu neuvedla. 
Raškův Natland koupil betonový skelet v Krkonoších. Chce mu dát druhou šanci
Reality
Nová pěší spojnice, zelené střechy i veřejné náměstíčko
Návrh pracuje se zelení nejen v uličním prostoru, ale i ve vnitroblocích a na sdílených střechách budov. Upravená Chocholouškova ulice se má stát pěší spojnicí mezi Libeňským mostem a plánovanými rekreačními břehy Rokytky.
Veřejná piazzetta před kancelářskou budovou naváže na kavárnu a další vybavenost přízemí, zatímco poloveřejný obytný dvůr nabídne rezidentům klidnější prostředí s větší mírou soukromí.
Soutěže se vedle vítězného uskupení architektů zúčastnilo dalších pět architektonických týmů: A69, City Work Architects, Chybík + Krištof, Snøhetta & Pantograph a Unit architekti.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
