Byt za 15 milionů, nebo za sedm a půl? Rozhoduje stanice metra
Bydlení u pražského metra je stále dražší luxus. V okolí Malostranské už kupující platí přes čtvrt milionu korun za metr čtvereční, zatímco na Hůrce pořídí byt přibližně za polovinu. Ani nejlevnější lokality ale nejsou zrovna dostupné. Za posledních jedenáct let se ceny bytů na okrajích metropole dokonce ztrojnásobily. Ukazuje to nejnovější Metroindex společnosti Flat Zone.
Stačí několik stanic metrem a cena bytu se může změnit o miliony korun. Nejnovější analýza pražského realitního trhu ukazuje, jak výrazně se liší ceny nemovitostí v jednotlivých částech metropole. Zatímco historické centrum zůstává doménou luxusního bydlení, okrajové stanice nabízejí podstatně dostupnější alternativu. Jenže i ta v posledních letech výrazně zdražila.
Nejdražší adresou v dosahu pražského metra je podle letošních dat okolí Malostranské. Průměrná cena prodaných bytů zde v prvním pololetí dosáhla 251 400 korun za metr čtvereční. Šedesátimetrový byt by tak vyšel zhruba na 15 milionů korun. Vysoké ceny vykazují také lokality v okolí Staroměstské a Můstku. Všechny tři stanice leží na trase A, která propojuje některé z nejprestižnějších pražských rezidenčních lokalit.
Praha ztrácí tempo, Brno naopak hlásí výrazný růst prodejů nových bytů. Ceny ale rostou v obou městech, přestože nabídka novostaveb výrazně vzrostla. Metr čtvereční nového bytu stojí v Praze téměř 194 tisíc korun, v Brně přes 158 tisíc. Za běžný dvoupokojový byt tak kupující v hlavním městě zaplatí zhruba o dva miliony korun více.
Průměrný byt v Brně vyjde skoro na devět milionů. Na Prahu to pořád nemá
Reality
Nejlevnější bydlení u metra? Na Hůrce
Na opačném konci žebříčku stojí Hůrka na trase B. Průměrná cena bytů v jejím okolí dosáhla 124 757 korun za metr čtvereční, tedy přibližně poloviny částky, kterou kupující zaplatí u Malostranské. Šedesátimetrový byt zde vychází zhruba na 7,5 milionu korun. Mezi dostupnější lokality patří také Luka, Lužiny nebo Opatov.
Zajímavou výjimkou je stanice Želivského. Přestože leží na jinak drahé zelené trase a sousedí s žádanými Vinohrady, ceny bytů v jejím okolí patří podle Metroindexu k nejnižším v pražském metru.
Za jedenáct let trojnásobek
Právě vývoj cen na okrajích Prahy ukazuje, jak zásadně se změnila dostupnost bydlení. V roce 2015 se metr čtvereční na Hůrce prodával v průměru za přibližně 41 tisíc korun. Dnes stojí téměř 125 tisíc. Podobně výrazné zdražení zaznamenal také Opatov.
Zatímco před jedenácti lety tak bylo možné pořídit šedesátimetrový byt na Hůrce přibližně za 2,5 milionu korun, dnes by při průměrné ceně vyšel na trojnásobek. Dříve relativně levné periferie se tak postupně přibližují cenové úrovni, která byla ještě před několika lety typická pro atraktivnější části města.
Drahé byty a jejich nedostupnost pro mladé lidi se staly tématem, které ve veřejném prostoru rezonuje. O to větším překvapením může být fakt, že u rodinných domů je situace alespoň prozatím jiná a Česko není na chvostu evropských žebříčků. Z domů se tak mnohdy stává startovací bydlení. „Dnes za námi přicházejí pětadvacetiletí klienti, to se nikdy dřív nedělo,“ říká David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby.
Rodinné domy jsou dvakrát dostupnější než před dvaceti lety, říká Mencl z Ekonomických staveb
Reality
Ceny přitom mohou dál ovlivňovat nové dopravní projekty. Metroindex sleduje také okolí budoucí linky D, kde se už dnes projevují značné rozdíly. Zatímco Libuš patří mezi dostupnější lokality, v okolí plánované stanice Nádraží Krč se průměrná cena přiblížila 185 tisícům korun za metr čtvereční. Výsledek však výrazně ovlivňují prodeje nových developerských bytů.
Analýza společnosti Flat Zone vychází z více než 3 100 skutečných prodejů bytů zaznamenaných v katastru nemovitostí během prvního pololetí roku 2026. Sleduje převážně nemovitosti do 500 metrů od stanic metra. Jde tedy o reálné prodejní ceny, nikoli o částky požadované v realitních inzerátech.
Bývalý vrcholový sportovec, kanoista Tomáš Rak, si vybudoval realitní portfolio v hodnotě desítek milionů korun. „Realitní investor přemýšlí jinak než člověk, co kupuje nemovitost na bydlení,“ říká. 
Tomáš Rak: Jak zbohatnout na realitách? Nedívejte se na fotky
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
