Koupí to už někdo? Minimální cena Hanáckých kasáren před další aukcí klesla pod sto milionů
Minimální cena Hanáckých kasáren v Olomouci, jež nabízí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), klesla pod sto milionů korun.
V devátém kole dražby, které je naplánováno na 3. a 4. září, minimální cena klesla na 89 ze 111 milionů korun, uvádí na stránkách ÚZSVM. Kupce pro nemovitost v historickém jádru Olomouce, která potřebuje velkou rekonstrukci, stát dosud v elektronických aukcích nenašel. Na konci roku 2021 je nabízel za 262 milionů korun.
Do elektronické aukce se může přihlásit každý, kdo splní podmínky a před jejím začátkem složí kauci 15 milionů korun. Pro dosavadní kola platilo, že musí v aukci padnout alespoň jeden příhoz, a to nejméně ve výši minimální vyhlašované ceny. Další příhozy musí částku navýšit minimálně o 100 tisíc korun, uvedla již dříve mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
Je veřejná aukce tím nejlepším způsobem prodeje trofejních nemovitostí? Proč některé z nich nabízí stát už po několikáté? Roli může v některých případech hrát jejich cena, ale také nemožnost objekt využít dle svých představ.
Nedaří se je prodat. Buď jsou moc drahé nebo komplikované. Je stát dobrá realitka?
Reality
ÚZSVM se snaží areál Hanáckých kasáren prodat poté, co v jeho prostorách skončil provoz Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině a Olomoucký kraj nemovitost odmítl bezúplatně převzít. Důvodem byly vysoké náklady na rekonstrukci. Památkově chráněný objekt, který tvoří čtyřkřídlá budova, převzal ÚZSVM na základě usnesení vlády v roce 2017 od ministerstva obrany. Vláda v roce 2020 schválila jeho prodej.
Kasárny využívala armáda 170 let, od roku 2013 jsou prázdné. Budova, která je kulturní památkou, je čtyřkřídlá na obdélníkovém půdorysu s pravidelným uzavřeným nádvořím. Její součástí je historická kaple ve věži dvorního traktu. Podle úřadu jde o významný urbanistický prvek s ukázkou vojenského klasicistního stavitelství a s ojedinělou stavební i armádní historií.
Minimální cena areálu Hanáckých kasáren postupně klesá. V březnu roku 2022 byla jejich cena snížena z 262 milionů na 249 milionů korun. Kupec se však nenašel, objekt byl poté využíván jako krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Letos v dubnu cena klesla na 248 milionů korun, v květnu na 199 milionů a v červnu na 149 milionů korun. V osmém kole, které skončilo na konci července, klesla cena nemovitosti na 111 milionů.
Nadační fond Zikmundova vila chystá obnovu zahrady zlínské vily, v níž léta žil cestovatel Miroslav Zikmund (1919 až 2021). Podílet se na ní může i veřejnost, lidé se mohou zapojit do hromadné adopce stromu Miroslava Zikmunda. Výtěžek bude využitý na výsadbu stromů, instalaci laviček nebo na opravu plotu, řekla zástupkyně nadace Kateřina Martykánová.
OBRAZEM: Zlínská vila, ve které žil cestovatel Zikmund, se dočká obnovy zahrady
Reality
Zámecký areál Štiřín už dlouhou dobu zeje prázdnotou. Uzavřeny jsou tamní restaurace, sály i park a golfové hřiště. Stát pro nemovitost hledá nového majitele v aukci. Pro potenciální „kupce“ už vypsal dvě prohlídky. Na jednu z nich jsme se vypravili i my.
REPORTÁŽ: Podaří se prodat zámek ve Štiříně? O prohlídky miliardového majetku není zájem
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
