Do školy obnoveným podchodem. Pankrác spojuje, co magistrála rozdělila
Začátek školního roku přinesl dětem a rodičům na Pankráci přímější cestu do okolních škol. Praha 4 a společnost Skanska otevřely upravený podchod pod frekventovanou ulicí 5. května, který vede směrem do ulice Sdružení. Podchod zároveň navazuje na pozemky, kde developer připravuje svůj dosud největší kancelářský komplex v Praze.
Dětem a rodičům na Pankráci se se začátkem školního roku otevřela přímější a důstojnější cesta do okolních škol. Upravený podchod pod frekventovanou ulicí 5. května propojuje Pankrác s ulicí Sdružení a omezuje nutnost obcházet lokalitu a překonávat další komunikace.
Podchod pod magistrálou na Pankráci
Dočasnou úpravu připravily městská část Praha 4 a společnost Skanska. Podchod byl v uplynulých týdnech vyklizen od stavební suti, jeho konstrukce byly očištěny a pěší koridor dostal nové osvětlení. Trasa je zatím provizorně vymezena OSB deskami a mobilním oplocením.
Technická správa komunikací zároveň vyčistila mostní konstrukci, odstranila nesoudržné části železobetonu a provedla protikorozní ochranu výztuže i sanaci betonu. Nadjezd je dočasně zajištěn a monitorován také v souvislosti s výstavbou metra D.
Před pár hodinami se znovu otevřela spodní část Plzeňské ulice, která byla téměř půl roku nejprve obtížně průjezdná, následně zcela uzavřená. S tím, jak se blíží obnovení provozu, se malují poslední čáry a lidé zjišťují, že tam bude cyklopruh, což je podle všeho největší problém této půlroční akce. A ano, tato rekonstrukce opravdu byla hrubě nepovedená. Ale z úplně jiných důvodů.
Stanislav Šulc: Cyklopruh na Plzeňské je ten nejmenší problém zpackané rekonstrukce
Názory
„Děti a rodiče získávají přímější cestu do školy a místní obyvatelé pohodlnější pěší propojení obou stran ulice 5. května,“ uvedl starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Za důležité považuje, že se podchod podařilo zpřístupnit ještě před budoucí proměnou celé lokality.
Podchod naváže na největší kancelářský projekt Skansky
Úprava podchodu nesouvisí pouze s cestou místních obyvatel a školáků. Skanska na navazujících pozemcích bývalého autobusového nádraží mezi ulicemi Sdružení a 5. května připravuje rozsáhlý administrativní projekt Key.
Podle aktuálních údajů developera má komplex tvořit dvojice budov s přibližně 35 tisíci metry čtverečními kanceláří a 493 parkovacími místy. Doplnit je mají restaurace, obchody, relaxační zóny, venkovní amfiteátr a nové sportoviště pro sousední školu i budoucí nájemce. Skanska projekt zatím označuje jako plánovaný.
Jak široký má být schod a jak vysoký strop? Odpověď se může lišit podle toho, zda se staví v Praze, Brně, nebo jinde v republice. Renata Zdařilová z ČKAIT v podcastu Realitní Club vysvětluje, proč rozdílné normy brzdí dostupnou a modulární výstavbu. 
V Brně vyšší stropy než v Praze? Takhle výstavba nezrychlí, říká Zdařilová z ČKAIT
Reality
Areál má přímo navazovat na podchod, ulici Sdružení a budoucí Sutnarovu ulici i na stanici metra Pankrác. V budoucnu má využít také dostupnost nové linky metra D. Podle projektu půjde o dosud největší kancelářský komplex Skansky v Praze.
Podchod tak nyní především zlepšuje každodenní cestu dětí do školy, později se ale má stát také jednou z hlavních přístupových tras k novému administrativnímu areálu.
Nový vzhled navrhli studenti
Výtvarnou podobu podchodu vytvořili studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Návrh Hany Krchňákové, Víta Ondrouška, Štěpánky Petrželové a Elišky Žákové odkazuje na tvorbu Ladislava Sutnara a má prostor oživit i usnadnit orientaci chodců.
Spolupráce souvisí s plánovaným vznikem Sutnarovy ulice, která má v budoucnu vést novým areálem. Podle vedoucí ateliéru Kristiny Fišerové studentský návrh připomíná Sutnarův důraz na sociální roli designu, přehlednost a lepší organizaci veřejného prostoru.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
