Býval tu kostel. Díky rekonstrukci získal prostor dokonalou akustiku
Poslední bohoslužba se v kostele svaté Anny v Českých Budějovicích konala v 70. letech. Od roku 1988 se tam konají koncerty. Sál ale kvůli špatné akustice a vzduchotechnice prošel kompletní proměnou za 38 milionů korun.
Hlavní myšlenkou rekonstrukce bylo navrátit sálu, který byl navržen jako kostel, jeho původní tvar. Starý akustický strop, těžkou visutou galerii a boční balkon tak nahradily minimalistické prvky, které citlivě zdůrazňují původní konstrukci sálu kostela.
„Chtěli jsme vrátit tvar původního kostela a nechat jej vyznít ve všech možných detailech. Celý sál najednou více dýchá. Dokonce je konečně vidět klenba, která jasně určuje chrámový prostor. Kladli jsme důraz na návrat symetrie a nekomplikované čisté tvary, barvy i materiály. Odstranili jsme proto některé necitlivé dřívější zásahy, jako je podhled nebo špatné rozdělení prostoru,“ popisuje architektka Stanislava Blažková z ateliéru A8000.
Ten řídí architekt a zároveň vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer.
Na výsledek rekonstrukce se podívejte do následující galerie.
Koncertní sál vznikl už před čtyřmi dekádami ve stísněné prostoře bývalého kostela. Rekonstrukce tak přináší maximální možné vylepšení.
Hlavní roli v interiéru nyní hraje dřevo a dále černá s bílou barvou. Nejvýraznějším prvkem interiéru jsou lehké bílé akustické baldachýny zavěšené pod stropem. Právě akustika byla dříve nevyhovující, nyní se zvuk odráží správně do více směrů. Rekonstrukce se dočkala i nedostatečná vzduchotechnika. Zásadní novinkou je také akustický dřevěný obklad na zadní stěně sálu. Aktuální kapacita sálu je 172 míst.
Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na podobu nové budovy filharmonie v Praze se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group. Výsledky vyhlásili zástupci hlavního města a jeho Institutu plánování a rozvoje. Budova by podle plánů vedení města měla být hotová v roce 2032, náklady se odhadují asi na šest miliard korun. Nové kulturní centrum s několika sály, které by mělo být i sídlem České filharmonie, má stát u stanice metra Vltavská.
Novou budovu filharmonie v Praze za šest miliard navrhlo dánské studio Bjarke Ingels Group
Money
Rekonstrukce sálu vyšla na zhruba 38 milionu korun a financoval ji kompletně Jihočeský kraj, který je zřizovatelem Jihočeské filharmonie.
Kostel svaté Anny pocházející z roku 1620 byl v roce 1988 necitlivě přestavěn na koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Ateliér A8000 pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze.
Projekt novojičínské vily, který navrhlo brněnské architektonické studio Marka Štěpána, se dostal do výběru lifestylového magazínu Hype and Hyper jako jedna z deseti nejpovedenějších realizací posledních měsíců.
Brněnský Atelier Štěpán boduje i mezi architektonickými špičkami
Enjoy
Až šedesát tisíc nových bytových jednotek, univerzita, opera a desítky kilometrů procházkových okruhů mají vzniknout do roku 2030 na egyptském pobřeží Středozemního moře. Poblíž míst, kde zuřila druhá světová válka, vzniká nové město. Developerský projekt New El Alamein City egyptské vlády chce přitáhnout pozornost zahraničních investorů.
REPORTÁŽ: Na severu Egypta vzniká nová Dubaj. Tamní vláda hledá investory i v Česku
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
