Zástupci NATO podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.

„Je to opravdu historická chvíle pro Finsko, pro Švédsko i pro NATO,“ prohlásil po podpisu dokumentu Stoltenberg. Zdůraznil, že oba státy dlouhodobě s aliancí vojensky spolupracují a sdílejí společné hodnoty.

Aby se obě skandinávské země staly členy Severoatlantické aliance, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.

Lídři obou zemí se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem na summitu v Madridu minulý týden dohodli, že výměnou za splnění podmínek, mezi nimiž Erdogan zmiňuje vydání desítek Kurdů, Turecko nebude jejich přístup blokovat. Dnes dali ministři zahraničí obou skandinávských států najevo, že jsou přesvědčeni o tom, že dohoda s Ankarou bude naplněna. O tom, zda jejich země pracují na vydávání Kurdů, jak požaduje Erdogan, však nechtěli hovořit.

Obilí bude letos dostatek. Mouka a pečivo bude přesto zdražovat

Money

První odhad letošní sklizně, s nímž ČSÚ přišel, je poměrně povzbudivý. Sklizeň základních obilovin by měla být na úrovni loňského, poměrně úspěšného roku a měla by převyšovat pětiletý průměr.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek