Záchrana českého průmyslu? Fialův kabinet schválil cenové stropy pro velké firmy

Naděje pro český průmysl je tady. Pro velké firmy bude v příštím roce platit stejný cenový strop, jaký už Fialův kabinet dříve nastavil pro ostatní odběratele.

Zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké podniky je klíčovým opatřením pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu, míra podpory ze strany státu bude přitom stejná jako v jiných státech EU, uvedli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát podle nich na kompenzace použije peníze z nedávno přijatých mimořádných odvodů a daní firem. Opatření ve středu odpoledne schválila vláda.

Velké firmy jsou podle současných pravidel odkázány na tržní ceny. To by se ovšem v případě schválení rozšíření cenového stropu i na velké podniky mělo změnit. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby velké firmy platily v příštím roce stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele, a to konkrétně na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky podle Síkely motivovat k úsporám.

Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?

Názory

Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Už i velcí se dočkají podpory

„Firmy konečně budou mít jistotu kolik za energie zaplatí,” řekl Síkela. Připomněl, že stát dříve k zastropování i pro velké podniky přistoupit nemohl, protože to neumožňovala evropská legislativa. Nově to ovšem umožňuje upravený dočasný krizový rámec, kterým Evropská komise povolila státům finančně podporovat průmysl a velké společnosti.

Podle Stanjury bude tuzemská míra pomoci stejná jako v jiných státech EU. Kromě zastropování totiž MPO už v listopadu spustilo pro velké podniky dotační program, který má firmám kompenzovat ztráty způsobené drahými energiemi. Stát pro něj vyčlenil 30 miliard korun. Podle aktuálního návrhu ministerstva by ovšem rozšíření cenového stropu na energie mělo část výdajů na dotace snížit. Přesnou částku ovšem resort v návrhu nespecifikoval.

Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun. Celkově by tak cenový strop na energie pro všechny odběratele měl vyjít na maximálně 170 miliard korun. Stát na to podle Stanjury použije peníze, které vybere z mimořádné daně z mimořádných zisků energetických, petrolejářských či těžebních firem a bank, a také ze zastropování tržeb výrobců elektřiny. Podle ministerstva financí by opatření měly příští rok přinést do rozpočtu přes 100 miliard korun.

Sledujete TK ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely k cenovým stropům pro velké firmy:

První sluncem vytápěný dům stál už před 75 lety. Navrhla ho „sluneční královna“ Mária Telkesová

Leaders

Mária Telkesová, rodačka z Budapešti, která většinu života strávila ve Spojených státech, je považována za průkopnici využívání energie ze slunce. Už ve 40. letech minulého století vybudovala první dům vytápěný solární energií a právem se jí tak přezdívalo „sluneční královna“. Mimo jiné je i vynálezcem solárního destilátoru, díky němuž mohli američtí námořníci a letci za druhé světové války z mořské vody vyrábět vodu pitnou, a zachránila tak mnoho životů. Od jejího narození dnes uplynulo 122 let.

Dušan Kütner

Přečíst článek

Vše k energetické krizi čtěte zde