Domácí dula, osobní kuchař či manikérka. Bohatí lidé shánějí nové zaměstnance
Co znamenají profese jako domácí dula, osobní kuchař či AI architekt? Odpověď na situaci, kdy umělá inteligence začíná vystrkovat z práce různé kancelářské profese, od nižších programátorů přes fakturantky či grafiky. Jak vypadají profese moderních sluhů a komorných, rozebírá nový díl Civilizačního deníku.
Co je domácí dula? Je to něco mezi archaickým sluhou či komorníkem v bohaté domácnosti, a klasickou dulou, tedy profesí, která se dostala na světlo světa posledních desítkách let, coby reinkarnace někdejších pomocnic porodních bab. O domácích dulách přinesl tento týden reportáž deník Financial Times, takže už to lze brát jako mainstreamovou věc.
Jednou z průkopnic tohoto povolání je Newyorčanka Manon Chevallerauová.. Původně pracovala jako dula pro nastávající matky, později své zkušenosti s péčí využila úplně jinak. Dnes dvakrát týdně dochází k rodině klienta a několik hodin se stará o to, co je zrovna potřeba. Organizuje skříně, balí a vybalí kufry, odnáší věci do čistírny, přesazuje orchideje nebo doplňuje oblíbenou kosmetiku a třídí spodní prádlo dle barev.
„Vytvářím klidné prostředí, aby člověk mohl být v pohodě a začít den s tím, že je všechno v pořádku," popisuje dula. Funguje jako něco mezi dobrou vílou domu a lidským Googlem.
Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v Civilizačním deníku Tereza Zavadilová. 
Elvis žije 49 let po smrti. Miliardáři budou taky
Enjoy
V Londýně zastává podobnou roli Simmi Sanghaová. Je domácí dulou pro zhruba 50 klientů společnosti Eccord, která se zabývá správou nemovitostí, a už pět let pomáhá řešit nejrůznější drobné komplikace v jejich soukromém životě. Poptávka po jejích službách vzrostla natolik, že dnes má kolegyni, která s ní spolupracuje.Obslouží padesát klientů. Říká, že není klasická hospodyně, protože většina jejích klientů už hospodyni má. Funguje prý jako manažerka životního stylu pro bohaté lidi, kteří mají málo času. Deník připomíná jeden starší inzerát, kde potenciální klient za takovou práci nabízel plat 65 tisíc liber ročně (1,8 milionu korun).
Kdepak sluhové, jsou to asistenti bohatých
Možná to vypadá jako výstřelek boháčů někde z New Yorku nebo Londýna, ale není. Vznik profesí typu domácí dula je zakořeněn minimálně do dvou silných trendů, kromě AI a úbytku profesí je to i zvětšování rozdílů mezi bohatými a chudými. Respektive, jak už jsme v Civilizačním deníku psali, střední třída přichází o status, peníze a práci, ale nejbohatší bohatnou. Už vzniká trh s lidskou prací, která má hodnotu právě proto, že ji AI neumí – nebo ji lidé nechtějí nechat dělat strojem.
U velmi bohatých klientů se tento princip už dostává i do wealth managementu. McKinsey například očekává rozšiřování služeb typu medical concierge, lifestyle services, family governance, tax and estate planning – tedy něco, co se blíží malému osobnímu family office: „V roce 2035, pokud budou klienti i nadále požadovat komplexní řešení, která propojují finanční, osobní a hodnotově orientované cíle, bude se správa majetku posouvat od poskytování investičního poradenství k integrovanému ‚řízení života‘.“
Výzkum Oxfordu z letoška to dokonce popisuje jako vzestup takzvaných„wealth workers“ – pracovníků poskytujících osobní služby bohatým zákazníkům. Patří sem domácí pomocníci, chůvy, osobní trenéři, manikérky, maséři nebo profesionální venčiči psů, průvodci, osobní kuchaři, koučové. A nejde jen o to, že by AI připravovala o práci úředníky, kteří pak běží dělat sluhy větším šťastlivcům - všudypřítomné technologie zvyšují poptávku po human touch, práci s lidským dotekem. Data Indeed pro rok 2026 ukazují podobný trend: mezi nejžádanějšími profesemi jsou zdravotnické a pečující pozice, které vyžadují lidský kontakt. Je pravděpodobné, že si ji budou moci brzy dovolit jen ti bohatí. Zbytek obslouží chatboti a roboti.
Posluha, nebo AI bača
Abychom ale byli spravedliví, AI kancelářské práce jenom nevymazává, přináší i nové příležitosti. Vznikají profese, jejichž úkolem je organizovat spolupráci lidí a AI. World Economic Forum už mluví například o AI architektovi či AI stewardovi. První má navrhovat, které části práce má dělat člověk a které AI, druhý dohlížet na to, aby AI fungovala správně a bezpečně.
Takže, zatím to vypadá, že vznikají dva paralelní pracovní trhy. Zaprvé, AI dramaticky zlevňuje kognitivní práci. Jeden člověk s AI dokáže dělat práci, na kterou dříve bylo potřeba pět lidí.
A zároveň, kvůli tomu se zvýší hodnota věcí, které nelze snadno škálovat. Člověk, který vám osobně pohlídá dítě, uklidní vás, pomůže rodičům, přijde opravit dům, uvaří, odveze auto a zná všechny vaše preference.
Novou koncentrací bohatství vznikne dost lidí schopných si takovou práci kupovat. Protože jedni budou mít čas, a druzí peníze.
Korejci mají kosmetický hit - fluid z kůže mrtvých lidí. Jak vypadá kosmetická rutina třicetileté přítelkyně „nesmrtelného miliardáře“ Bryana Johnsona, kolik plastik má Laura Loomer a proč Elon Musk nepotřebuje peníze, se dočtete v novém díle seriálu Civilizační deník. 
Pro mladší obličej lidé udělají neuvěřitelné věci
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
