Ve vedení Evropského parlamentu stojí 20 lidí

Poslanci Evropského parlamentu (EP) si zvolili nové předsednictvo v lednu 2022. Parlament má jednu předsedkyni, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Zkraje roku se mezi nimi objevilo nové jméno. Přehled aktuálního vedení této instituce přináší ČTK u příležitosti 100 dnů do startu letošních voleb do EP.

Poslanci Evropského parlamentu v úterý 16. ledna zvolili aklamací Jana-Christopha Oetjena (Renew, Německo), který nahradil odcházející místopředsedkyni Nicolu Beerovou. Oetjen byl jediným kandidátem. Beerová opustila svůj mandát v Evropském parlamentu a nastoupila na pozici viceprezidentky Evropské investiční banky.

Místopředsedové, kvestoři a předseda či předsedkyně EP společně tvoří takzvané předsednictvo, které rozhoduje o vnitřních organizačních záležitostech europarlamentu. Místopředsedové také mohou zastupovat samotného předsedu či předsedkyni v některých úkolech: ve vedení jednání pléna, reprezentování parlamentu v právních záležitostech nebo zahraničních vztazích. 

V předsednictvu jsou hned dva Češi: Dita Charanzová (skupina Renew) jako místopředsedkyně a Marcel Kolaja (skupina Zelených/Evropské svobodné aliance) jako kvestor. 

Kvestoři jsou zodpovědní za administrativní záležitosti spojené s prací poslanců. Vedení parlamentu je voleno vždy na polovinu funkčního období EP a může se tak měnit na počátku a v polovině mandátu. 

V lednu 2023 poslanci hlasovali o zvolení Marca Angela (sociální demokrat, Lucembursko) místopředsedou parlamentu. Angel nahradil Evu Kailiovou (nezařazení, Řecko), jejíž mandát místopředsedkyně byl ukončen v prosinci 2022.

Kolaja: V EU se rozhoduje o naší budoucnosti, a je důležité u toho být

Leaders

Pokud se nám nepodaří projít správnou cestou pro ekonomickou transformaci, která tak jako tak nastane, může to mít velmi zásadní dopady na kvalitu života lidí, na jejich životní úroveň, varuje europoslanec, kvestor Evropského parlamentu a lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja.

Komerční spolupráce

Přečíst článek

Alexandr Vondra: Kašlu na uhlíkovou stopu, české zájmy létám hájit do Bruselu letadlem

Politika

Matador české politiky a současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra jde znovu do boje o křeslo v evropském parlamentu, volby se konají v červnu, strany nyní ladí složení kandidátek či koalice. Bývalý disident, poradce Václava Havla, velvyslanec, ministr či senátor je známý svými ostrými postoji vůči ruské agresi, klimatickému šílenství či Fransi Timmermansovi. „Znám ho pětadvacet let, tykáme si, ale jeho odchod jsem uvítal,“ říká Vondra o muži, kterému vyčítá příliš radikální prosazování evropské klimatické doktríny. Ta podle něj ohrožuje evropskou konkurenceschopnost i peněženky lidí. Příští evropské volby nebudou podle Vondry referendem o české vládě. Naopak, prý mohou přinést Česku silnější pozici v Evropské komisi i celé evropské struktuře. A tím i větší kontrolu nad tvorbou norem, které jsou pro život v Česku klíčové.

Dalibor Martínek

Přečíst článek