Armáda chce víc než dvě procenta HDP. Ve hře jsou tanky, obrana proti dronům i digitalizace
Dvě procenta HDP české armádě na splnění všech plánů stačit nemusí. Při přípravě rozpočtu proto počítá s vyšší částkou, která má pokrýt nákup nové techniky, posílení protivzdušné obrany i modernizaci velení. Premiér Andrej Babiš přitom avizoval, že výdaje na obranu vzrostou o 36 miliard korun.
Česká armáda při plánování svého rozpočtu počítá s výdaji nad úrovní dvou procent hrubého domácího produktu. Vyšší částku podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče potřebuje, aby dokázala splnit požadavky Severoatlantické aliance a současně vybudovat schopnosti nezbytné pro obranu České republiky.
„Představy armády jsou takové, že my budeme definovat schopnosti, které potřebujeme, abychom naplnili požadavky v rámci aliance, ale i schopnosti, které potřebujeme tady na území České republiky,“ uvedl Hlaváč po jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Česká armáda převzala poslední z celkem 42 tanků Leopard 2A4 a završila tím přechod od sovětských tanků T-72 k západní technice. V příštích letech pořídí dalších 44 nejmodernějších tanků Leopard 2A8. O osudu dosluhujících T-72 rozhodne vláda
Armáda dokončila přezbrojení tankového vojska. Převzala poslední Leopard 2A4, tanky T-72 zamíří do výslužby
Politika
Vyšší rozpočtový rámec je podle něj nutný také proto, že se ne všechny plánované nákupy a projekty podaří uzavřít během jediného roku. Výdaje na modernizaci armády se tak mohou přesouvat mezi jednotlivými rozpočtovými obdobími.
Babiš slíbil dalších 36 miliard
Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájí v úterý na ministerstvu financí první jednání o podobě státního rozpočtu na příští rok. Už před červencovým summitem NATO oznámil, že výdaje na obranu vzrostou o 36 miliard korun. Česko by díky tomu mělo poprvé splnit alianční závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP.
Právě vyjednání odpovídajícího rozpočtu je podle Hlaváče nyní jedním z hlavních úkolů. Armáda má nejprve určit, jaké schopnosti potřebuje, a následně pro ně zajistit dostatek peněz.
Česká republika patří v rámci NATO dlouhodobě mezi státy s nejnižšími obrannými výdaji. Dvouprocentní hranici nesplnila ani loni a podle dosavadních plánů s jejím dosažením nepočítala ani letos.
CV90 dorazí příští rok, Spyder čekají zkoušky
Priority armády se podle Hlaváče zásadně nemění. Mezi největší projekty patří pořízení pásových bojových vozidel CV90, tanků Leopard 2A8 a systémů protivzdušné obrany Spyder All in One. Armáda chce nakoupit také další baterie, rozvíjet ochranu proti dronům a pokračovat v digitalizaci velení.
Vojskové zkoušky systému Spyder by měly skončit přibližně v polovině září. Poté jej armáda začne přebírat, cvičit jeho obsluhu a postupně zařazovat do své struktury.
Prvních deset vozidel CV90 má do Česka dorazit v prvním čtvrtletí příštího roku. Následně projdou vojskovými zkouškami.
Zbraňové systémy se mají propojit
Důležitou součástí modernizace bude digitalizace systému velení a řízení. Jejím cílem je propojit nově pořizovanou techniku a jednotlivé zbraňové systémy do jednoho funkčního celku. Pokračovat má rovněž budování kybernetických sil.
Závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP přijali členové NATO v roce 2014 po ruské anexi Krymu. Na loňském summitu v Haagu se spojenci dohodli na novém cíli: do roku 2035 mají výdaje spojené s obranou dosáhnout pěti procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé vojenské výdaje.
