Zajímá nás
Čínské sliby o autonomii Hongkongu nevydržely ani 25 let. I kvůli covidu
Letos v červenci uplyne 25 let od předání Hongkongu pod čínskou správu. Dohoda, která mu předcházela, měla Hongkongu minimálně na 50 let garantovat autonomii na základě principu jedna země, dva systémy. Všechny sliby ale dané městskému státu před čtvrtstoletím byly porušeny – a nikdo s tím nic nedělá. Covidová pandemie jen uspíšila úpadek někdejší britské kolonie a asijského finančního centra.
Pandemie je využívána vládou jako výmluva k držení země uzavřené před okolním světem za pomoci dlouhé karantény a odepření vstupu nerezidentům. Nedávné volby, ve kterých mohli kandidovat pouze pochlebovači Pekingu, jen dokládají utahování šroubů ze strany pevninské Číny.
Politika nula případů Hongkong odřízla od světa
Přehnaná karanténní pravidla ve snaze dostat se na nulový denní přírůstek případů covidu, která vedení Hongkongu prosazuje na přání Pekingu, decimují hongkongskou ekonomiku a spustila odchod kvalifikovaných pracovníků ze země.
Čína stupňuje politiku nulové tolerance. Nikoli však pouze ve vztahu k šíření epidemie covidu. Nákaza jen přiživila budování „čínské bubliny” izolující se od nežádoucích vlivů Západu. A Hongkong vezme s sebou.
Izolace Číny před světem zesiluje. Nejen ve vztahu ke covidu
Názory
Každý, kdo se do městského státu vrací ze zahraničí, musí podstoupit až třítýdenní karanténu, pravděpodobně v neustále se rozšiřujícím karanténním táboře. Vstup do země komukoliv bez povolení k pobytu není povolen. Zatímco jiné země se při karanténě spoléhají pouze na hotely, Hongkong šel dále a na odlehlém okraji ostrova Lantau vybudoval z námořních kontejnerů celý karanténní tábor.
Před dvěma týdny přinesla agentura Bloomberg reportáž o tom, jak to uvnitř tábora vypadá. Podmínky jsou vskutku spartánské. Jediným luxusem je klimatizace, která je však během horkého a vlhkého léta naprosto nezbytná. Dále k vybavení pokoje patří tenká matrace zabalená v igelitu, skládací stolek, televize a rychlovarná konvice. Wifi k dispozici není. Příchozí dostanou datovou SIM kartu se dvěma gigabity dat.
Čínský výrobce telekomunikačních zařízení Huawei Technologies, který čelí sankcím ze strany Spojených států, předpokládá, že za letošní rok vykáže téměř třicetiprocentní pokles tržeb. Očekává rovněž, že s potížemi se bude potýkat také v příštím roce. Vyplývá to podle agentury Reuters z novoročního dopisu, který předseda správní rady podniku Kuo Pching adresoval zaměstnancům.
Americké sankce fungují. Huawei čeká pokles tržeb o třetinu
Zprávy z firem
Snaha o vymýcení koronaviru namísto adaptace na život s ním však Hongkong odřízla nejen od zbytku světa, ale i od samotné pekingské Číny. A to je pořádná rána pro město, které svůj úspěch postavilo na globalizaci.
Odchod zahraničních manažerů mění tvář finančního centra. Nadnárodní firmy mají problém odcházející zaměstnance nahradit novými, protože do Hongkongu se nikomu nechce. Imigrační čísla o počtech schválených víz pro zahraniční pracovníky a investory mluví za vše. V roce 2019 jich bylo schváleno 41 tisíc, předloni už jen 15 tisíc a loni 10 tisíc.
Kontroverzní volby pod pravidly Pekingu
Podle dohody o navrácení Hongkongu pod čínskou správu mohla mít bývalá britská kolonie svůj miniparlament – Legislativní radu Hongkongu. Nedávné volby byly první, které se konaly podle nových pravidel, která přetvořila tak politickou mapu Hongkongu.
Nejdražším městem na světě je izraelská pobřežní metropole Tel Aviv, která vystřídala trojici Paříž, Hongkong a Curych, které se o první příčku dělily loni. Vyplývá to z průzkumu britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU), který srovnává ceny 200 výrobků a služeb ve 173 městech po celém světě. Praha postoupila o osm příček nahoru na 79. místo.
Nejdráž je v Tel Avivu. Praha je mezi největšími skokany v růstu životních nákladů
Money
Loni v březnu Peking schválil rezoluci o „patriotech vládnoucích Hongkongu“. Nově je navíc pouze 20 z 90 zástupců voleno ve volbách, zbytek dosadí přímo Peking. Kandidáti navíc musejí projít schvalovacím procesem. Volební komise dostala nové pravomoci, které jí umožňují vetovat každého, kdo se jeví kritický vůči pevninské Číně. Na protest k volbám dorazilo pouze 30 procent oprávněných voličů.
Předloni v červnu Čína také schválila a Hongkongu vnutila nový bezpečnostní zákon, který usnadňuje trestání demonstrantů a snižuje samotnou autonomii Hongkongu. Zákon odsoudila řada zemí včetně Velké Británie či Spojených států.
Britská nabídka pasů, ale bez občanství
Ve světle dopadů nového zákona na svobodu projevu nabídla Velká Británie cestu ven z bývalé kolonie mnohým jejím obyvatelům. Po schválení kontroverzního bezpečnostního zákona umožňuje většině obyvatel Hongkongu získat dlouhodobé vízum s možností dostat trvalý pobyt ve Velké Británii.
Až 56 miliard jüanů (asi 8,8 miliardy dolarů neboli 196 miliard korun) chce největší operátor na světě podle počtu klientů China Mobile získat veřejným úpisem akcií (IPO) na burze v Šanghaji. Transakce by se tak stala největší emisí v Číně za posledních deset let. Na šanghajskou burzu firma hodlá vstoupit poté, co ji stejně jako dva další čínské operátory China Telecom a China Mobile na přelomu loňského a letošního roku vyřadila z obchodování newyorské burze.
China Mobile po vyhazovu z Wall Street chystá obří IPO v Šanghaji
Money
Každý, kdo se v Hongkongu narodil do konce června roku 1997, má nárok na britský pas. Jde o takzvaný „British National Overseas“ (BNO) pas neboli pasy pro osoby britské národnosti v zahraničí. Pas vypadá jako klasický britský doklad, jeho držitelé ale nemají nárok na britské občanství.
Na 300 tisíc lidí asijského městského státu již BNO pas vlastní. Podle Britů má v Hongkongu 2,9 milionu obyvatel nárok na tento pas, další 2,3 milionu ho pak může dostat z pozice partnera či nezletilého dítěte někoho, kdo má přímý nárok. Celkem jde zhruba o 70 procent obyvatel Hongkongu. Za prvních devět měsíců loňského roku nabídky Velké Británie přesídlit do ostrovního království využilo již přes 89 tisíc zájemců.
