Hájit lidská práva v Číně už je téměř nemožné, říkají tamní aktivisté
Deset let poté, co čínské úřady spustily vlnu zatýkání právníků a aktivistů hájících lidská práva, je v Číně téměř nemožné hájit lidská práva, říkají podle serveru The Guardian jejich tamní zastánci. Režim nyní potlačuje jakoukoliv formu opozice systematičtěji a nenápadněji.
„Momentálně se vláda práva v Číně natolik zhoršila, že tento stav lze přirovnat k čínské kulturní revoluci,“ řekl serveru aktivista Žen Čchüan-niou, čímž odkazoval na období mezi lety 1966 až 1976, kdy tehdejší vůdce Mao Ce-tung zahájil boj proti „lidem u moci, kteří jdou kapitalistickou cestou“, a připravil tak o život na 20 milionů Číňanů. Situace se podle něj zhoršila zejména po pandemii covidu-19.
Incident 709
Žen patří ke stovkám lidskoprávních aktivistů, na které režim útočí od takzvaného incidentu 709 z 9. července 2015, kdy Peking tvrdě zasáhl proti právníkům a bojovníkům za lidská práva. Úřady cílily zejména na 300 lidí z hnutí Síť na obranu práv (wei quan wang, WQW). Nejméně deset z nich bylo odsouzeno za „podvracení státní moci“ a posláno do vězení, desítky dalších nechal stát sledovat nebo jim zabránil vykonávat svou profesi.
Každá země, která se ztotožní s protiamerickými postoji skupiny BRICS, bude bez výjimek zatížena dodatečným desetiprocentním clem, napsal americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal také, že dopisy upozorňující na vyšší cla budou státům po celém světě doručovány od dnešního poledne amerického času, tedy 18:00 středoevropského letního času. Sazby začnou platit od 1. srpna, uvedl podle Reuters ministr obchodu Howard Lutnick.
Zvýším vám clo, varuje Trump země, které se ztotožní s protiamerickými postoji skupiny BRICS
Politika
Čínská společnost zažila relativní pocit svobody s nástupem internetu na počátku tohoto století, kdy také Čína usilovala o celosvětové uznání. Právníci tehdy vyhráli několik soudních sporů včetně těch, v nichž šlo o zneužívání migrantů, píše The Guardian.
„Je těžké říct, zda jsme dosáhli nějakých úspěchů. Ale díky našim službám bylo pro úřady složitější stíhat určité skupiny,“ řekl 54letý právník Ťiang Tchien-jung. Úspěch hnutí Síť na obranu práv ale ukončil nástup Si Ťin-pchinga do prezidentského úřadu v roce 2012.
Potřebuje Čína více pokročilé čipy a související technologie, nebo Spojené státy prvky vzácných zemin? Odpověď na tuto otázku do značné míry určí, jak dopadnou probíhající jednání představitelů dvou největších světových ekonomik a trvalém smíru v obchodním vztahu a jeho podmínkách.
USA a Čína se přetahují o technologické kovy a čipy. Kdo co potřebuje víc?
Názory
„Čínská vláda se pod vedením Si Ťin-pchinga snaží vymýtit jakýkoli vliv právníků, kteří hájí lidská práva,“ řekla The Guardianu ředitelka čínské sekce organizace Human Rights Watch Maya Wangová. Mezi lety 2017 a 2019 odebraly úřady 29 advokátním kancelářím a právníkům licence nebo jejich činnost pozastavily, uvádí americká nezisková organizace Čínští obránci lidských práv. V letech 2014 až 2016 bylo takových případů devět. Řada lidskoprávních právníků je tak nucena pracovat mimo oficiální struktury a svým klientům může nabízet pouze rady; taková pomoc je ale značně limitovaná, píše The Guardian.
„Čínská vláda zvýšila ideologickou kontrolu napříč celou právnickou profesí, zároveň nabízí stále častěji veřejné právní služby, které ale poskytují lidé věrní straně (Komunistické straně Číny),“ uvedla dále Wangová.
