Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Goláň chce odstropovat zdravotní benefity. Bez limitu by byla i širší péče o zdraví

Tomáš Goláň (ODS)
ČTK
 nst
nst

Nedává mi smysl, aby stát zrušil limit u volnočasových benefitů, ale u zdravotních ho dál držel. Zdravotní benefity lze odstropovat a současně nastavit jasné mantinely proti zneužívání, říká senátor Tomáš Goláň.

Senátní výbory projednaly zákon o elektronické evidenci tržeb i změny zdravotních benefitů. Předseda Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) chce zrušit jejich roční limit a doplnit jasný negativní výčet služeb, na které se daňové zvýhodnění nevztahuje. Pro firmy by to podle něj znamenalo jednodušší administraci zdravotních benefitů a větší prostor posílat vlastní peníze do prevence, léčby, rehabilitací nebo psychologické péče. Horní komora Parlamentu o nové EET rozhodne na nadcházející schůzi.

Goláň, který se profesně věnuje daňovému poradenství, chce při senátním projednávání předložit změnu zdravotních benefitů. Sněmovnou schválená úprava ponechává zdravotní benefity pod ročním limitem. Právě tento strop chce Goláň v Senátu odstranit. Současně chce obavy ze zneužívání řešit takzvaným negativním výčtem. Stát by tak jasně vyloučil například kosmetické procedury či lifestyle služby bez vazby na zdravotní péči.

„Nedává mi smysl, aby stát zrušil limit u volnočasových benefitů, ale u zdravotních ho dál držel. Zdravotní benefity lze odstropovat a současně nastavit jasné mantinely proti zneužívání,“ říká Goláň. „Cílem je dát firmám větší prostor investovat do prevence, léčby nebo rehabilitace podle skutečných potřeb zaměstnanců, ne jen podle toho, zda se konkrétní služba vejde do úzkého seznamu,“ dodává.

Pro firmy by byl praktický dopad dvojí: odpadlo by průběžné hlídání ročního stropu a současně by se otevřel širší prostor pro zdravotní benefity napříč prevencí, léčbou, rehabilitací nebo psychologickou péčí, pokud splní zákonné podmínky.

Zdravotní nepeněžní benefity jsou dnes pro zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů a odvodů pojistného do ročního limitu 48 967 korun, tedy do výše průměrné mzdy pro rok 2026. Goláň chce tento limit odstranit.

„Zaměstnavatelé mohou do prevence a péče o zdraví přinést významné soukromé peníze. Pokud má stát zdravotní benefity podporovat, nemá smysl nechávat je pod stropem, zatímco jiné typy benefitů se uvolňují,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Pro firmy by byl praktický dopad největší u služeb, které nejsou součástí speciálního seznamu vybraných preventivních plnění. Psychologická péče, rehabilitace, fyzioterapie nebo další zdravotní služby by mohly být jako zdravotní benefit poskytovány bez ročního limitu, pokud splní zákonné podmínky.

„Zaměstnavatelé mohou do zdraví přinést významné soukromé peníze, které nyní chybí. Při investici 10 tisíc korun do každého ze zhruba čtyř milionů zaměstnanců by šlo až o 40 miliard korun,“ upozorňuje Prouza.

Alena Schillerová prosadila obnovení EET

EET se má od ledna vrátit. Sněmovna schválila modernější evidenci bez povinných papírových účtenek

Elektronická evidence tržeb se má po čtyřleté přestávce vrátit. Sněmovna schválila její novou, plně digitální podobu, od níž si vláda slibuje omezení daňových úniků a více než 14 miliard korun ročně pro veřejné rozpočty. Zákon přináší také návrat školkovného a studentské slevy nebo nižší DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.

Přečíst článek

Jednodušší pravidla mohou přivést další peníze

Odstranění stropu by znamenalo, že zaměstnavatelé nemusí u zdravotních benefitů sledovat, zda už zaměstnanec vyčerpal osvobozený limit. Nadále by se posuzovalo, zda jde skutečně o zdravotní benefit podle zákona a zda nejde o plnění výslovně vyloučené negativním výčtem.

Goláňův návrh přitom nemění zvláštní režim vybraných preventivních plnění schválený Sněmovnou. Míří pouze na zrušení stropu zdravotních benefitů a na doplnění negativního výčtu. Podle zastánců změny je právě jednoduchost pravidel důležitá i ekonomicky: čím snazší a předvídatelnější systém, tím větší může být ochota firem posílat do péče o zdraví další soukromé peníze.

O zákonu má příští týden hlasovat plénum Senátu. Pokud senátoři přijmou Goláňovu úpravu, vrátí se zákon s pozměňovacím návrhem do Poslanecké sněmovny. Účinnost je navrhována od 1. ledna 2027.

Související

Kardiochirurg Miloš Táborský

Jak se dožít vyššího věku ve zdraví? Kardiolog Táborský má překvapivě jednoduchou odpověď

Přečíst článek
Karel Hejduk, šéf Národního screeningového centra
video

Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk

Přečíst článek