Tichá hrozba pro milion Čechů. Léčba cukrovky často nestačí, odborníci chtějí preventivní plán
Diabetem v Česku trpí přes milion lidí a pacientů dál přibývá. Podle odborníků je problém nejen zdravotní, ale i ekonomický: téměř polovina léčených pacientů nedosahuje doporučených hodnot a náklady na péči mohou do roku 2030 vystoupat až na desítky miliard korun ročně. Řešením má být samostatný Národní diabetologický plán.
Téměř polovina léčených diabetiků v Česku nedosahuje doporučených léčebných cílů. Odborníci proto volají po vzniku samostatného Národního diabetologického plánu, který by lépe propojil prevenci, časný záchyt, léčbu i dlouhodobou péči o pacienty s diabetem 2. typu.
O potřebě takového plánu se debatovalo na semináři ve Sněmovně, který se uskutečnil pod záštitou místopředsedy sněmovního Výboru pro zdravotnictví Kamala Farhana ve spolupráci s Českou diabetologickou společností ČLS JEP.
Diabetes 2. typu patří mezi nejčastější chronická onemocnění. V Česku jím podle údajů prezentovaných na semináři trpí přes jeden milion lidí a do roku 2030 může počet pacientů vzrůst na 1,3 milionu. Nemoc zároveň patří mezi významné rizikové faktory kardiovaskulárních chorob, které jsou v Česku hlavní příčinou nemocnosti i úmrtnosti.
Zatímco stresové hormony nás nutí utíkat nebo bojovat a pohlavní hormony nám dávají vášeň, sílu a celkovou rovnováhu, metabolické hormony určují, jak efektivní naše tělo je. Konkrétně to reprezentuje jejich vliv na to, kdy máme hlad, co se s jídlem stane, kolik energie se uvolní, kolik se uloží do zásob, a jak citlivě naše buňky na tyto signály reagují. Každý den rozhodují o tom, jestli budeme večer padat únavou, a také o tom, jak náš mozek zvládne stres, chutě a jak se to vše projeví na naší celkové pohodě a vitalitě a následně i zdraví.
Biohacking: Co jsou metabolické hormony a jak je dostat do rovnováhy
Enjoy
Téměř polovina pacientů není dobře kompenzovaná
Podle aktuálních dat z Česka přibližně 47,5 procenta léčených pacientů nedosahuje doporučené cílové hodnoty glykovaného hemoglobinu, tedy HbA1c ≤ 53 mmol/mol. Tuto hranici stanovuje Česká diabetologická společnost a Evropská asociace pro studium diabetu.
Nedostatečná kompenzace diabetu přitom významně zvyšuje riziko vážných komplikací. Patří mezi ně infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, selhání ledvin, amputace nebo ztráta zraku.
„Diabetes se týká statisíců českých rodin a jeho dopady dalece přesahují oblast zdravotnictví. Pokud chceme zabránit nárůstu komplikací a udržet dlouhodobou stabilitu zdravotního systému, musíme posílit prevenci, včasnou diagnostiku a koordinaci péče. Národní diabetologický plán může vytvořit rámec, který propojí stát, odborné společnosti, zdravotní pojišťovny i poskytovatele zdravotních služeb při společném efektivním řešení této výzvy,“ uvedl MUDr. Kamal Farhan, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.
„Alkohol by lékaři neměl být doporučován v žádném případě,“ říká kardiolog Miloš Táborský, další host seriálu Kód: Longevity. V rozhovoru vysvětluje, proč zdravé stárnutí nestojí na zázračných řešeních, ale na prevenci, pohybu, spánku, práci se stresem a znalosti vlastních rizik.
Káva ano, alkohol ne. Kardiolog Táborský boří mýty o zdravém stárnutí
Enjoy
Náklady mohou vyrůst na desítky miliard
Diabetes není jen zdravotní problém. Podle odborníků představuje také významnou ekonomickou zátěž pro celý systém. S přibývajícím počtem pacientů, stárnutím populace a častými komplikacemi roste tlak na zdravotní pojišťovny i poskytovatele péče.
„Diabetes 2. typu představuje vedle zdravotních dopadů také významnou ekonomickou zátěž. Podle studie Asociace inovativního farmaceutického průmyslu mohou bez změny současného trendu výdaje spojené s tímto onemocněním v České republice do roku 2030 dosáhnout až 63 miliard korun ročně. Moderní léčba přitom může pomoci snížit riziko komplikací i dlouhodobé náklady zdravotního systému,“ uvedl Ing. Jakub Mašek, Ph.D., z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Plán má nastavit měřitelné cíle
Hlavním odborným vystupujícím byl předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. Podle něj má připravovaný Národní diabetologický plán nastavit jasné cíle v oblasti včasné diagnostiky, kvality péče i dostupnosti moderní léčby.
„Národní diabetologický plán by měl stanovit jasné a měřitelné cíle v oblasti časné diagnostiky a kvality péče. Klíčovou součástí musí být pravidelné sledování kompenzace diabetu prostřednictvím hodnot glykovaného hemoglobinu (HbA1c), stanovených indikátorů a širší dostupnost moderní léčby, která pacientům významně pomáhá dosahovat doporučených terapeutických cílů. Jen systematický přístup může vést ke snížení výskytu komplikací a dlouhodobé zátěže pro pacienty i zdravotní systém,“ uvedl prof. Martin Prázný.
Eli Lilly slaví 150 let od založení a připomíná svou cestu od prvního komerčně vyráběného inzulinu přes penicilin a vakcíny až po dnešní výzkum obezity, diabetu nebo Alzheimerovy choroby. Podívejte se v archivní galerii, jak se proměňovala výroba léků i farmaceutický byznys.
OBRAZEM: Jak se vyráběly léky, které změnily medicínu. Eli Lilly slaví 150 let
Zprávy z firem
Nejde jen o medicínu, ale i o organizaci péče
Podle odborníků na medicínské právo by samostatný plán mohl pomoci nejen pacientům, ale i zdravotníkům a institucím, které péči o diabetiky zajišťují.
„Diabetes dnes nepředstavuje pouze medicínský problém, ale i zásadní výzvu pro organizaci a dlouhodobou udržitelnost zdravotní péče. Národní diabetologický plán může vytvořit jasný rámec pro koordinaci prevence, diagnostiky i dostupnosti moderní léčby a současně posílit právní jistotu pacientů i zdravotnických pracovníků. Systematický přístup je nezbytný nejen pro zlepšení zdravotních výsledků pacientů, ale také pro efektivní fungování celého zdravotního systému,“ uvedla JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D., předsedkyně Společnosti medicínského práva ČLS JEP.
Účastníci semináře se shodli, že Česko potřebuje dlouhodobý strategický rámec, který pomůže zvýšit podíl pacientů dosahujících doporučených léčebných cílů, snížit výskyt komplikací a udržet zdravotní systém finančně i organizačně zvládnutelný.
Je tu nový rok a toho chce řada lidí využít pro nový začátek v nějaké oblasti života. Velmi častým cílem je hubnutí, což je často motivací žít zdravěji. Není těžké si propojit, že zdravější život znamená často i váhu v rozumných mezích. Ale platí to i naopak, kdy štíhlejší tělo značí i zdravější životní styl?
Biohacking: Prázdné kalorie jsou pro tělo to nejhorší
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
