Atentát na Roberta Fica děsí lídry unijních zemí před volbami do Evropského parlamentu
Ve stále vyhrocenějším politickém ovzduší byl pokus o atentát na jednu z nejkontroverznějších osobností Evropské unie to poslední, co bylo před červnovými volbami do Evropského parlamentu zapotřebí. Násilí v podobě pěti výstřelů na politika Roberta Fica jen proto, že dělal svou práci, okamžitě znepokojilo celý kontinent před hlasováním naplánovaným na 6. až 9. června, napsala agentura AP.
„Je šokující, že se někdo může stát obětí svých politických idejí. Tři týdny před volbami je to extrémně znepokojivé,” řekl belgický premiér Alexander De Croo, jehož země předsedá Evropské unii. „Učiňme z toho intenzivní kampaň, co se týče slov, ale ne více,” dodal.
Na to už je ale pozdě. V Berlíně byla minulý týden napadena významná berlínská politička, která utrpěla zranění na hlavě a na krku. O týden dříve byl při kampani před volbami do Evropského parlamentu zbit kandidát strany kancléře Olafa Scholze a musel podstoupit operaci.
Politika kompromisu položila základy proslulé evropské společnosti blahobytu, v posledních letech však narůstá agresivní diskurz a bezuzdné stranictví. „Vedl se dialog a s politickou dřinou vznikala řešení. Nyní to však až příliš často přestává fungovat,” řekl profesor Hendrik Vos z Gentské univerzity.
Slovensko je tohoto příkladem. Ficovo dokonalé zvládání konfrontační politiky ho vyvedlo z politické divočiny a pomohlo mu zajistit třetí funkční období. Fico vedl kampaň založenou na proruském a protiamerickém programu, zahraniční politice osvobozené od vazeb na EU, tvrdším postoji k migraci a odporu k právům komunity LGBTQ+.
Poté, co se loni vrátil k moci, se Fico téměř okamžitě pustil do zrušení Úřadu speciální prokuratury, který dohlížel i na korupční kauzy vládních představitelů, a snaží zpřísnit kontrolu nad rozhlasem a televizí, fungujícími pod názvem Rozhlas a televize Slovenska (RTVS).
Juraje Cintulu, který je podezřelý z útoku na premiéra Roberta Fica, vyšetřovatelé obvinili z pokusu o úkladnou vraždu, informuje server televize Markíza. Jedenasedmdesátiletému muži, který prý řekl, že je hrdý na to, co udělal, hrozí doživotní vězení. 
Slovenská policie obvinila muže podezřelého z útoku na Fica z pokusu o vraždu
Politika
Ficova temná předpověď
Obavy v EU z ústupu od demokracie a právního státu však nyní přebily události na místě. „Ficova politika může ohrožovat demokracii, ale tento druh násilí v evropské politice je mnohem větší hrozbou,” řekl politolog Tom Theuns z univerzity v Lipsku.
„V tomto období polarizace na evropské úrovni vidíme, že kvalita demokratického diskurzu se vrátila zpět a politici jsou stále více zobrazováni jako nepřátelé, a to jak ze strany ostatních politiků, tak ze strany široké veřejnosti,” řekl Theuns. „Takový diskurz, kdy se stále více vnímají jako 'nepřátelé', legitimizuje násilí v očích těch, kteří by ho případně mohli použít,” dodal.
Když Fico leží v nemocnici, odstupující prezidentka Zuzana Čaputová, jedna z jeho nejzarytějších odpůrkyň, prosila, aby lidé "vystoupili z bludného kruhu nenávisti a vzájemného obviňování". Čaputová uznala, že "napjatá atmosféra nenávisti byla naším společným dílem".
Dokonce i sám Fico předpovídal, že se požár vymkne kontrole: 10. dubna na facebooku napsal, že očekává zabití některého z předních politiků, a obvinil z toho média, která jsou dlouhodobě jeho terčem.
Je příliš brzy na to říci, jaký dopad, pokud vůbec nějaký, bude mít útok na Fica na eurovolby, protože ty jsou značně rozdělené do 27 samostatných hlasování v členských státech. Na Slovensku se však vliv pravděpodobně projeví, předpověděl Juraj Majcin, analytik think tanku European Policy Centre (EPC) v Bruselu.
Útok "určitě nepomůže méně extrémním stranám", řekl. Je podle něj pravděpodobné, že "lidé budou více motivováni jít volit lidi jako Fico".
Emmanuel Macron pro magazín The Economist osvětlil svá nedávná slova o možné „smrti Evropy“. Snaží se francouzský prezident být silným lídrem, kterých se kontinentu zrovna nedostává, nebo chce jen odvrátit porážku v eurovolbách?
Ničí mě evropský duch porážky, říká evropský jestřáb a pochmurný vizionář Emmanuel Macron
Politika
Napětí v Nizozemsku
Slovenský lídr je součástí mnohem většího kontinentálního posunu směrem k populistickým stranám napravo i nalevo, odklonu od středové pozice a často chaotických kompromisů kdysi dominantních stran, jako jsou křesťanští demokraté a socialisté.
Fico je také poslední z překvapivě dlouhého seznamu politických obětí v poválečné Evropě. A i když se nic vážného nestane, samotná hrozba může mít obrovský dopad.
Ve čtvrtek se protiislámský buřič Geert Wilders stal mocnou silou v pozadí nové nizozemské vlády, která hází přes palubu kompromisní politiku a vytváří nejradikálnější pravicovou koalici od války. Wilders se vždy vyžíval v konfrontaci, kterou někteří přirovnávali k nenávistným projevům. A nikdy nezmírnil ostrou povahu své kampaně. Od doby, kdy džihádistická webová stránka rozšířila video vyzývající k jeho stětí, má už dvě desetiletí nejvyšší stupeň bezpečnostní ochrany.
Nebezpečí není zdaleka tak abstraktní: v roce 2002 byl zavražděn svérázný nizozemský politik Pim Fortuyn, předchůdce dnešní krajní pravice, aktivistou za práva zvířat.
Během loňského soudního slyšení kvůli výhrůžkám smrtí, které mu adresoval pákistánský hráč kriketu Chálid Latíf, Wilders o těchto opatřeních řekl: „Na to všechno si nikdy nezvyknete. Naučíte se s tím vyrovnat, ale nikdy si na to nezvyknete.”
Téměř šest měsíců po parlamentních volbách v Nizozemsku se uskupení čtyř stran včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb Geerta Wilderse dohodlo na vytvoření vlády. Podle agentury Reuters to v Haagu oznámil Wilders, který se ale nestane premiérem. Nároku na post se kvůli kontroverzím, které jeho osoba budí, Wilders vzdal už v březnu. Jméno ministerského předsedy zatím nebylo oznámeno.
Politici v Nizozemsku se konečně domluvili. Po půl roce dosáhli dohody o koaliční vládě
Politika
