Zajímá nás
Richard Vavřík: Arthur Laffer musí milovat Česko
Profesor Arthur B. Laffer vstoupil do ekonomických dějin v polovině 70. let popularizací křivky, ve formě obráceného U (konkávní), která se nyní nazývá Lafferovou křivkou. Ta neříká nic jiného, než že se u sazby daně ve výši 0 procent nevybere žádná daň a u sazby 100 procent rovněž žádná, protože se ekonomická činnost již nevyplácí, jestliže jde celý výnos pouze na úhradu daně. Mezi 0 až 100 procenty s rostoucí sazbou i výnos daně nejprve stoupá, od určitého zenitu pak ale začne klesat.
Tato teorie pochází ze 14. století, od islámského učence Ibn Chaldúna a z teoretického hlediska je jistě správná. Problémem však je, že v praxi není možné určit, jaký průběh křivka má, ve kterém bodě křivky se výše daně nachází a proto nelze předvídat, jak se zvýšení nebo snížení daně projeví a proto i Lafferovy rady ohledně snížení daní vedly ke ztrátě výnosu a pochybnostech o takto zjednodušeném daňovém modelu. Naštěstí má profesor Laffer jako příklad Česko a jeho daňové experimenty se spotřební daní z tabákových výrobků.
Protože cigarety jsou zdaleka nejvýznamnější a zdaleka nejvíce zdaněnou kategorií tabákových výrobků, zaměřme se napřed na vývoj sazeb na tyto výrobky. Jestliže vezmeme krabičku cigaret za maloobchodní cenu 95 korun v roce 2019, zůstala výrobci po odečtení tehdejších daní a marže obchodní sítě částka 17,96 koruny, za kterou musel zboží vyrobit a musel odvést státnímu rozpočtu 54,85 na spotřební dani (DPH ponechme stranou). Aby v roce 2023 výrobce obdržel stejnou částku, musí krabička stát 122,98 koruny a spotřební daň činí 76,29 koruny. To znamená, že během 4 let 2020 až 2023 se spotřební daně z cigaret zvýšily o 39,1 procenta. Jestliže se podíváme na výnos daně, ten během 3 let 2015 až 2018 stoupl o 8 miliard korun resp.15,6 procenta na 58,8 miliardy korun, ačkoliv navýšení daně činilo za tyto 3 roky dohromady 12,5 procenta. Jinými slovy, růst výnosu daně kopíroval růst sazeb (drobnější odchylky jsou dány různými stavy zásob, mechanismem výběru a splatnosti daně).
Nová čísla vývoje ekonomiky potvrzují pokles výkonnosti České republiky. Meziročně česká ekonomika poklesla o 0,6 procenta. Co se to děje, Češi nepracují? Omyl, je to úplně jinak.
Dalibor Martínek: Proč česká ekonomika klesá? Protože má každý práci. Absurdní, ale pravdivé
Názory
V této době skutečný výnos kopíroval i plánovaný výběr daně. Rok 2019 byl mimořádný, protože k masivnímu nárůstu daně o 17,5 procenta došlo až od 1.3.2020, což znamená, že se firmy předzásobily cigaretami se starou sazbou daně, které smějí prodávat po dobu 3 měsíců od účinnosti nové sazby, až v listopadu 2019 až lednu 2020, se splatností v roce 2020. Tím pádem byl rok 2019 podhodnocen a rok 2020 nadhodnocen. I tak ale růst sazeb o 17,5 procenta pro rok 2020 nesplnil v důvodové zprávě slíbený nárůst daně o nejméně 6 miliard oproti starému, ale byl pouze o 2,6 mld. vyšší než starý plán a to jenom díky zmíněnému časovému posunu z roku 2019 do roku 2020. Za poslední 3 roky 2020 až 2022 činil průměrný výnos daně 58,35 miliardy korun, tedy 2,5 miliardy korun pod výběrem v roce 2018, před prudkými navýšeními sazeb.
Snížení množství cigaret?
Jestliže se podíváme na vývoj daně v letošním roce 2023 (do srpna), výběr je o 4,2 procenta pod rokem 2022, kdy se vybralo 59,35 miliardy korun. To znamená, že nejpravděpodobnější výběr v roce 2023 bude okolo 57 miliard korun, zatímco plánovaný výběr by měl být 65,2 miliardy korun, tedy o 8,2 miliardy korun vyšší. To znamená, že růst sazeb daně o 39,1 procenta vede sice nárůstům výběru daně v excelových tabulkách, ale k poklesu výnosu daně v reálném světě. Jediným vysvětlením je, že se muselo významně snížit množství cigaret.
Dle celní správy se snížilo množství cigaret ze 22,2 miliardy kusů v roce 2018 na 14,6 miliardy kusů v roce 2022. Do července tohoto roku klesly odběry tabákových nálepek (kolků) o dalších 13 procent vůči minulému roku, což by za celý rok 2023 znamenalo množství okolo 12,7 miliardy kusů. Tedy ztráta 9,5 miliardy kusů oproti roku 2018. Což by byla samozřejmě velice pozitivní zpráva, kdyby klesla spotřeba tohoto zdravotně škodlivého výrobku. Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2022, vydaná v květnu 2023, bohužel konstatuje, že „podíl kuřáků v dospělé populaci mírně klesal do roku 2015, v posledních letech se zásadně nemění“.
Trh s kryptoměnami prožívá mimořádné vzedmutí. V pondělí totiž americký soud posvětil možnost otevřít první ETF navázaný na bitcoin, což ke kryptu otevře dveře největším investičním vehiklům v čele s gigantem BlackRock. Lze očekávat, že masivní příliv peněz do krypta vyžene ceny zejména bitcoinu a etheru do závratných výšin. A tak lze očekávat oblíbené závody v odhadech, kam až cena bitcoinu poroste. Má to však mnoho háčků.
Stanislav Šulc: Bitcoin roste. Vyšplhá k milionu dolarů? A proč ne rovnou k miliardě?
Názory
Jinými slovy, spotřeba se nezměnila, ale změnilo se množství v ČR zdaněných cigaret. Co je tou skutečnou příčinou pro tento pokles? Zdá se, že jich je několik, nejméně 3 hlavní. Podívejme se napřed na Západ, do Rakousku a Německa a porovnejme ceny stejné značky prémiových cigaret. V ČR stojí 20 kusů této značky 154 akorun a jiná balení nejsou mimo několika málo hraničních přechodů dostupná. Při kurzu 24 korun za euro a koupi běžně dostupného velkého balení přepočteno na 20 kusů stojí stejná značka v Rakousku 134,40 korun, tedy o 19,60 korun méně. V Německu 160,08 korun, tedy o 6,08 koruny více.
Pokud německý spotřebitel ale bydlí více než 10 kilometrů od české hranice, tak musí koupit nejméně 10 krabiček, aby pokryl náklady na pohonné hmoty pro cestu do ČR a zpět. To vysvětluje, proč množství cigaret prodaných západním turistům kleslo z nějakých 7 miliard na zhruba 3 miliardy kusů, tedy ztráta okolo 4 miliard cigaret, což představuje při dnešních cenách a sazbách výpadek 22 miliard korun na spotřební dani a DPH. Jestliže se podíváme na Východ, tak v Polsku stojí tato značka 97 korun, tedy o 57 korun méně.
Z tohoto důvodu nákupy českých spotřebitelů v Polsku stouply z prakticky 0 procent v roce 2018 na celorepublikových 8,9 procent v letošním roce a oproti minulému roku se podíl zdvojnásobil (ULTEX, analýza krabiček v odpadkových koších). To představuje zhruba 1,4 miliardy cigaret a 8 miliard korun ztrátu pro český rozpočet. V česko-polském pohraničí dosahuje podíl až 30 až 40 procent, což je vážné ohrožení existence trafik a kiosků, specializovaných na tabákové výrobky. Dále následuje vzrůst padělků, dovozy z duty-free a ze Slovenska, takže dalších 5,2 procenta české spotřeby není v ČR zdaněno, což představuje částku okolo 5 miliard korun ročně. Protože určitá spotřeba v ČR nezdaněných výrobků vždy existovala, nelze celou tuto částku připisovat dramatickému zvýšení daní od roku 2018.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky. Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).
Lukáš Kovanda: Fialova vláda do roku 2025 pohodlně ozdraví finance. Z volebního losera může být zase favorit
Názory
Takže pan Laffer, pokud si vyhodnotí tato čísla, má důvod jásat, protože zvýšení sazeb od určitého bodu skutečně přinese pokles výběru daně a Česká republika to velice jasně prokázala. Dalším specifickým problémem výnosu daně je raketový růst zahřívaných výrobků, což jsou krátké cigarety, kde se tabák zahřívá pomocí elektronického zařízení. Těchto zahřívaných cigaret se loni prodalo 2,8 miliardy kusů a do července 2023 odběr tabákových nálepek pro tyto výrobky stoupl o 23 procent oproti stejnému období loňského roku, takže zřejmě dosáhne okolo 3,4 miliardy kusů za celý rok 2023. Protože jsou tyto výrobky zdaněny o 80 procent méně než cigarety, sníží to výběr spotřební daně o dalších 14 miliard korun. I tento vývoj zahřívaných cigaret je v souladu s Lafferovou křivkou, protože se jenom potvrzuje, že pokud je daň příliš vysoká, spotřebitel hledá lacinější alternativy a výnos daně klesá.
Zatímco se lze domnívat, že Laffer se při tomto vývoji cítí konečně potvrzen („a přece je konkávní“), lze jenom spekulovat o tom, co by si asi myslel, kdyby si prostudoval současný český daňový balíček, který se právě projednává ve sněmovně. Ten totiž zvedá pevnou sazbu daně na cigarety pro rok 2024 o dalších 10 procent, což zvýší cenu, v důsledku multiplikátoru procentní sazby a DPH, o dalších 8,50 korun. Protože Německo v roce 2024 daň nezvedá, Česko konečně předstihne i tohoto konkurenta a dosáhne nejvyšších cen cigaret v celém regionu.
V dalších 3 letech má pevná sazba daně každoročně stoupnout o dalších 5 procent, takže lze s jistotou očekávat, že se veškeré negativní trendy posledních 4 let jenom posílí. Opticky se zdá, že zdanění zahřívaných cigaret se má postupně přibližovat klasickým cigaretám, protože navržené zvýšení má činit ve všech 4 letech 15 procent, což je ovšem klam, protože u zahřívaných cigaret je i 15 procent z malého základu méně, než 5 nebo 10 procent z vysokého základu, takže daňová výhoda zahřívaných cigaret se bude dále zvyšovat. Takže Laffer si zřejmě nemůže nevzpomenout na moudrost připisovanou Albertu Einsteinovi, dle které pouze trouba dělá stále stejnou chybu a doufá v jiný výsledek.
