Cílem není zlepšit hospodaření ČT. Cílem je ji uškrtit

Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.

Tomio Okamura v minulosti opakovaně protestoval, že mu není dáván v České televizi dostatečný prostor. Samozřejmě si jako dobrý marketér uvědomuje, že čím je víc vidět, tím víc jeho politická pozice sílí. V televizi se nyní Okamury doslova bojí. V rámci vyváženosti jsou zástupci SPD zváni ke každému tématu. Ale už je pozdě.

Okamura se chce pomstít za domnělá letitá příkoří. Politici různých stran volali se svými stížnostmi na ředitelství odjakživa. A chtěli mít pocit, že je jim nasloucháno. Okamura ho nezískal. A přišel se zaškrcením peněz. Ne proto, aby televize lépe hospodařila. Má to být msta.

Takzvaná nezávislá Rada ČT, plná politických nominantů, ani telefonáty politiků nemají dostatečný vliv na obsah, zejména zpravodajství. A o to jde nejvíce. Jak se do obsahu dostat? Obsadit vedení svými lidmi. Jenže to Okamura neumí. Televize má svůj kodex, odbory, velké vedení, které však nemůže mluvit do obsahu práce vedení zpravodajství.

Peníze na prvním místě

Osekání peněz je jednak pomsta, ale také cesta, jak dostat vedení pod tlak. Zaměstnanci budou nespokojení, nálada v budově zhoustne. Václav Moravec byl jeden z prvních, komu ruply nervy. U Okamury jistě bouchalo šampaňské. Cílem změny financování je psychicky televizi udolat.

Finanční škrcení skutečně může kvalitu zpravodajství poškodit. Dobré zpravodajství sice nevzniká jen v České televizi. Vzniká ve spoustě redakcí. A také novináři ze soukromého sektoru nejsou o nic menší profesionálové než ti z ČT. Rozdíl jsou však kapacity, kterou má ČT násobně větší než „konkurence“, kde se na hospodaření z podstaty dbá. Tato finanční nezávislost skutečně mohla a dokonce měla u zaměstnanců vyvolávat pocit bezpečí, jistoty. Až změna projde a koalice ji prosadí, novináři obou institucí budou vědět, kdo drží peníze.

S tím bude konec. Okamura se sám odkopal, když prohlásil: Je sprosté a nemorální platit za něco, co nepoužívám, a co navíc pracuje proti mým zájmům, proti zájmům mojí země a mého národa. Takže neplatí Babišova slova, že změnou financování veřejnoprávní média „získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost“? Tak o to tu skutečně nejde.