Michal Nosek: Konec jedné éry. Místo traktorů bude v Brně růst Rohlík
Po téměř osmdesáti letech končí výroba traktorů Zetor v Brně. Firma si ve městě ponechá centrálu, vývoj, distribuci a obchod s náhradními díly, samotná výroba se ale přesouvá do Indie. Vedení společnosti říká otevřeně, že výroba malých a středních traktorů v Evropě už kvůli drahým energiím, práci a materiálu nedává smysl. Ještě výmluvnější je proměna areálu. Tam, kde se kdysi montovaly traktory, rozšiřuje své zázemí Rohlík. Lepší symbol nové ekonomiky bychom hledali jen těžko.
Z brněnského Zetoru už nevyjede žádný nový traktor. Je to zpráva se silným symbolickým nábojem, přestože nepřichází jako blesk z čistého nebe. Výroba Zetoru se z Brna vytrácela postupně.
Co se vyrábělo v Zetoru
Nejprve skončila výroba motorů, následně převodovek. Do podzimu 2024 fungovala poslední velká výrobní hala, takzvaná ozubárna. Později se ve dvou menších objektech už jen kompletovaly traktory z dílů dodaných odjinud.
Teď končí i závěrečná montáž.
Nejde tedy o dramatický pád slavné značky ani o jediné náhlé rozhodnutí. Je to definitivní tečka za procesem, který trval několik let. Spolu s výrobou odcházeli zaměstnanci, stroje i jednotlivé části původního areálu.
Developerská společnost CTP, jeden z nejvýznamnějších hráčů na trhu průmyslového developmentu v Evropě, posouvá své aktivity směrem k udržitelným a architektonicky kvalitním projektům. Kromě výstavby moderních výrobních a logistických hal se zaměřuje i na městský development. V Brně, na místě bývalé textilky Vlněna, CTP kombinuje ubytování, kanceláře a služby do funkčních celků, které reagují na měnící se potřeby trhu. „V Brně chceme do příštího roku nabídnout zhruba 650 ubytovacích jednotek a dlouhodobě plánujeme kolem tisíce,“ říká Zbyněk Jendryka, ředitel výstavby CTP. 
CTP rozšiřuje záběr: inovuje průmyslové areály a propojuje průmysl s městským životem
Reality
Zetor z Brna úplně nezmizí. Zůstat má vedení společnosti, vývojové centrum, distribuce a obchod s náhradními díly. Vytratí se ale činnost, která značce po desítky let dávala její nejviditelnější obsah, tedy výroba traktorů.
Evropa přestala dávat ekonomický smysl
Vedení společnosti důvody nijak nepřikrášluje. Nejde o nostalgii, tradici ani vztah značky k městu. Rozhodují náklady. „Výroba malých a středních traktorů v Evropě za současných podmínek nedává smysl. Byli jsme posledním výrobcem traktorů, který se ji tady snažil udržet, ale kvůli drahým energiím, pracovní síle a hlavně nákladům na materiál nejsme tak konkurenceschopní, jak bychom si představovali,“ uvedl výkonný ředitel Zetor Tractors Róbert Harman.
Nová dvoupatrová hala se začne stavět v létě, demolice má být hotová v květnu. Kvůli předpokládané vyšší intenzitě dopravy se bude měnit podoba křižovatky Zaoralovy a Trnkovy ulice.
Další demolice. Developer CTP uvolní v areálu Zetoru v Brně prostor pro novou budovu Rohlíku.cz
Reality
Právě tato slova jsou na celém příběhu možná nejdůležitější. Neříkají pouze něco o Zetoru. Popisují problém velké části evropského průmyslu.
Výroba, která je náročná na energie, materiál a lidskou práci, se v Evropě stále obtížněji vyrovnává konkurenci ze zemí s nižšími náklady. Zetor se ji podle svého vedení pokoušel udržet déle než ostatní. Nakonec ale dospěl ke stejnému závěru jako mnoho dalších výrobců: tradice sama o sobě nestačí, pokud čísla dlouhodobě nevycházejí.
Přesun výroby do Indie je proto ekonomicky pochopitelný. Právě proto je však také tak výmluvný. Zetor neprohrál v dramatické bitvě. Ustupoval po jednotlivých výrobních operacích, které se v evropských podmínkách postupně přestávaly vyplácet.
Tam, kde vznikaly traktory, nastupuje Rohlík
Proměnu nejlépe ilustruje samotný areál v brněnské Líšni. Poslední velká výrobní hala, v níž se vyvíjely a vyráběly motory a převodovky, už zmizela. Na jejím místě vyrostl dvoupatrový průmyslový objekt, kterému developer CTP říká doubledecker. Každé patro má vlastní nájezd pro nákladní vozy a může fungovat jako samostatná hala.
Proměnou prošla také bývalá kovárna. Na jejím místě získává nové zázemí společnost Rohlík.cz, která už v areálu působí a potřebuje větší kapacitu. To je aktuální zkratka proměny ekonomiky z výroby ke službám a logistice.
Tam, kde se desítky let vyráběly stroje pro zemědělce, se budou připravovat potraviny k rozvozu do domácností. Místo motorů, převodovek a kovárny nastupují objednávkové systémy, sklady a doprava na poslední míli. Zetor odjíždí a Rohlík kyne.
Od výroby k distribuci
Není to nutně příběh úpadku. Areál nezůstává prázdný ani se nemění v chátrající brownfield. Naopak dál žije a nabízí práci. Dle údajů developera v něm působí více než dvacet firem a pracuje přibližně 1300 lidí. Těžkou průmyslovou výrobu ale nahrazují lehčí provozy, sklady, distribuční centra, služby a kanceláře.
Mění se tak nejen využití budov, ale i charakter práce. Místo výroby složitých strojů přibývá manipulace se zbožím, distribuce, administrativa a logistika.
Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors dá na konci července výpovědi 111 lidem, v podniku tak skončí na konci září. Ze 300 zaměstnanců, které měl ještě začátkem roku, má na konci roku zbýt jen zhruba 100, řekl po jednání s vedením firmy šéf podnikových odborů Alois Kazelle. .
Zetor propustí další zaměstnance. V Brně skončí výroba motorů a převodovek
Zprávy z firem
Developer přitom zdůrazňuje, že nechce z bývalého továrního areálu vytvořit čistě logistický park. Současně ale plánuje parkovací dům pro více než tři sta automobilů a lepší spojení s tramvajovou zastávkou. Nová pracovní místa městská část vítá. Méně nadšená už může být z rostoucí dopravy.
Značka zůstává, výroba se vzdaluje
Zetor jako značka nekončí. V Brně zůstane vedení společnosti, vývoj, distribuce i obchod s náhradními díly. Firma dál pracuje na nových modelech a chce na trhu pokračovat.
Otázkou ale je, jak bude dlouhodobě fungovat vývoj bez bezprostředního kontaktu s výrobou. Konstrukce, testování, montáž a zpětná vazba z výrobní linky byly po desetiletí součástí jednoho průmyslového organismu. Nyní se od sebe prostorově vzdalují.
Otázkou zůstává i osud Zetor Gallery. Ta sice fyzicky existuje, běžné veřejnosti je však už několik let uzavřená a slouží především obchodním partnerům.
Brno tak přichází nejen o výrobu, ale zatím nemá ani plnohodnotné veřejné muzeum, které by jeden z jeho nejslavnějších průmyslových příběhů uchovalo. A v areálu, kde se téměř osmdesát let rodily traktory, bude růst firma, jejímž hlavním produktem není stroj, ale rychlost, s níž dokáže dopravit nákup až ke dveřím zákazníka. Těžko hledat výstižnější obraz nové doby.
