Lukáš Kovanda: Kryptolup za 137 miliard. Severokorejští hackeři mohou přiživovat Putinovu válku
Dvacet minut, kryptoměny za 137 miliard korun a možný účet pro Ukrajinu. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků stojí za rekordní krádeží na burze Binance. Kořist odpovídá téměř pětině ročního výkonu severokorejské ekonomiky a může podpořit zbrojní průmysl, který zásobuje ruskou armádu. Mezi ukradenými digitálními aktivy a penězi na další munici ovšem leží řada překážek.
Největší kryptoměnová krádež v historii může mít důsledky daleko za hranicemi digitálních financí. Hackeři během čtvrtečního útoku odcizili burze Binance kryptoměny v hodnotě přibližně 6,36 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 137 miliard korun. Podle americké společnosti TRM Labs, která se specializuje na analýzu blockchainových transakcí, za útokem s vysokou pravděpodobností stojí severokorejská hackerská skupina TraderTraitor. Ta je spojována také s předchozími rozsáhlými krádežemi kryptoměn. Většina prostředků zmizela během pouhých dvaceti minut.
Za dvacet minut téměř pětina ročního HDP
Hodnota odcizených aktiv odpovídá přibližně 18 procentům celoročního hrubého domácího produktu Severní Koreje. Jde o mimořádnou částku nejen v historii kryptoměn, ale také z hlediska finančních možností režimu, který dlouhodobě čelí mezinárodním sankcím. Ty Pchjongjangu komplikují přístup k zahraničním technologiím, financím a průmyslovým komponentům. Výnosy z kybernetické kriminality mu mohou pomáhat tyto překážky překonávat.
Rusko může do války proti Ukrajině zapojit dalších až 50 tisíc severokorejských vojáků, varoval Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta už nejde jen o hrozbu pro Kyjev, ale i pro Asii: KLDR získává na ruské frontě zkušenosti s moderní válkou, ruské zbraně i know-how, které může později využít proti dalším zemím.
Zelenskyj varuje: Rusko může nasadit až 50 tisíc Severokorejců. Ti se na frontě učí moderní válku
Politika
Právě zde získává kryptoměnová krádež geopolitický rozměr. Severní Korea patří mezi významné zahraniční vojenské dodavatele Ruska. Podle jihokorejského ministerstva obrany mu poskytla více než 15 milionů kusů dělostřelecké munice, vyjádřeno v ekvivalentu granátů ráže 152 milimetrů. Vedle toho dodává balistické rakety a do Ruska vyslala i své vojáky. Dodatečné prostředky pro severokorejský režim tak mohou mít důsledky také pro válku proti Ukrajině.
Od kryptoměn k munici pro Rusko
Možný mechanismus je jednoduchý. Pchjongjang může výnosy z ukradených kryptoměn využít k nákupu surovin, strojního vybavení, elektroniky či dalších součástek pro zbrojní výrobu. Vyrobená munice a rakety pak mohou směřovat do Ruska. Od Moskvy na oplátku může získávat ropu, potraviny, vojenské technologie nebo jiné strategicky významné dodávky. Jde o možný způsob využití kořisti, nikoli o doložený tok peněz z tohoto konkrétního útoku.
Taková výměna by posilovala oba režimy. Severní Korea by získala prostředky a technologie, které kvůli sankcím obstarává obtížně, Rusko zase vojenský materiál pro pokračování opotřebovací války. Kybernetická kriminalita by se tím nepřímo promítala do dalších útoků na ukrajinské území.
Peníze přitom nemusejí směřovat přímo do zbrojovek. Podstatný je ekonomický princip jejich zastupitelnosti: pokud režim zaplatí výnosy z krádeže některé zahraniční nákupy, uvolní si vlastní zdroje pro jiné účely, včetně vojenských výdajů. I prostředky využité mimo zbrojní průmysl tak mohou nepřímo zvýšit jeho financování.
Ukradené miliardy ještě nejsou použitelné peníze
Bylo by ovšem chybou počítat s tím, že Severní Korea získá k volnému použití celých 137 miliard korun. Podle dosavadních zjištění se podařilo zmrazit kryptoměnová aktiva přibližně za 2,7 miliardy dolarů, tedy asi 58 miliard korun. Ani zbývající prostředky nelze automaticky považovat za hotovost, kterou může režim bez překážek utratit.
Při jejich převádění do běžně využitelných peněz mohou hackeři narazit na kontroly kryptoměnových burz, mezinárodní sankce i sledování blockchainových transakcí. Hodnota odcizených aktiv proto není totéž co skutečný výnos pro severokorejský režim. Není zaručeno, že se podaří zpeněžit plnou hodnotu ani té části kořisti, která dosud zmrazena nebyla.
Finanční svoboda ve službách diktatury
Útok přesto ukazuje paradox kryptoměnového světa. Technologie spojované s finanční svobodou, decentralizací a nezávislostí na státní moci mohou zároveň autoritářským režimům otevírat cestu k obcházení sankcí a financování vojenských programů. O skutečném dopadu této krádeže rozhodne i to, kolik z odcizených miliard se podaří zadržet dříve, než je Pchjongjang promění v použitelné prostředky. V sázce totiž mohou být také další zdroje pro zbrojní výrobu zásobující ruskou válku.
