Reklama

Jan Bureš: Inflační rizika sílí. Sazby ČNB ještě porostou, až o 75 bazických bodů

Jiří Rusnok, guvernér ČNB
ČTK
Jan Bureš

Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.

Dynamika inflace dál zrychlovala přesto, že dočasně růst cen tlumilo odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. Inflace je tak o více než procentní bod nad listopadovou prognózou centrální banky a do začátku příštího roku pravděpodobně vyskočí nad sedm procent.

A vyšší inflace není jediným proinflačním faktorem, který budou muset vzít centrální bankéři v potaz. Revidován vzhůru (nad prognózu) byl HDP za třetí kvartál, rychleji také rostly mzdy a především koruna je oproti prognóze ČNB o více než procento slabší. Současně s tím nedopadla zas tak špatně říjnová průmyslová výroby zatížená výraznými výpadky automobilového průmyslu.

Výroba Škoda Fabia v mladoboleslavském závodu

Český průmysl dál táhnou dolů automobilky, to nejhorší má ale za sebou

Průmyslová výroba v Česku chytá dech. Meziroční pokles českého průmyslu v říjnu sice zrychlil na 4,9 procenta ze zářijových čtyř procent, meziměsíčně ale poskočil o 0,9 procenta. Také říjnový výsledek průmyslu poznamenala především výroba aut, i u ní ale dochází k mírnému zlepšení, neboť i ta už meziměsíčně vzrostla, uvedl Český statistický úřad. Stavební výroba mírně roste, čelí však přetrvávajícímu problému s vysokými cenami materiálů.

Přečíst článek

A nové průzkumy mezi podnikateli v průmyslu ukazují, že napětí v subdodavatelských řetězcích sice částečně polevuje, inflační tlaky ve výrobě však dál rostou. To vše hovoří ve prospěch pokračování rychlého růstu sazeb.

Na druhé straně, ČNB už není na začátku cyklu utahování měnové politiky a nemusí tak teoreticky tolik „spěchat” se sazbami k neutrálním úrovním. Navíc není úplně jasné, jak ekonomika zareaguje na bezprecedentní rychlost utahování měnových šroubů - podniky a domácnosti ovlivňuje nejen samotná výše sazeb, ale také rychlost změny. I proto by v jistou chvíli dávalo smysl zvyšování úrokových sazeb zastavit a rozhlédnout se, jaké jsou dopady mají vyšší sazby na reálnou ekonomiku a na inflační tlaky.

Reklama

Inflační rizika v druhé polovině listopadu a v prosinci ovšem dál narůstala, a proto si budeme muset na takovou pauzu ještě chvíli počkat. Po posledních komentářích Tomáše Holuba z ČNB je pravděpodobné, že v prosinci sazby vzrostou o dalších 75 bazických bodů.

Výstavba bytů v České republice

Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky

Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání automobilového průmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.  

Přečíst článek

Pak už by ovšem stálo za to na chvíli se zastavit a rozhlédnout se. I když bude samozřejmě hodně záležet na síle inflačních tlaků na přelomu roku (v extrémním případě až 10procentních) a na nové únorové prognóze ČNB. Tomáš Holub připouští, že na jaře příštího roku se sazby mohou pohybovat okolo čtyř procent.

>>>>>>Vše k inflaci čtěte zde<<<<<<

Reklama

Související

stavební spoření

Spořit na stavebním spoření se teď nevyplatí. Drží ho jen státní podpora

Přečíst článek
Reklama
Doporučujeme