Paradox. Miliardoví fotbalisté hrají v Kataru s míči, které ušily Pákistánky za méně než dolar
Je to vedle nejlepších a nejdražších fotbalistů na mistrovství světa v Kataru jedna z nejvíce sledovaných věcí. Je jím fotbalový míč, který se borci jako Lionel Messi, Federico Valverde, Robert Lewandowski (na snímku) a spol. snaží dostat do brány soupeře. Míč, který ve „městě fotbalových balonů“, pákistánském Sialkotu, šijí ženy ani ne za dolar za kus, poznamenala agentura Bloomberg.
Pokud máte doma fotbalový míč, je docela velká šance, že pochází ze Sialkotu, města na severovýchodě Pákistánu poblíž hranic s Kašmírem. Více než dvě třetiny světových fotbalových míčů se vyrábí v některé z tamní tisícovky továren ve městě. Mezi nimi i míč nazvaný Adidas Al Rihla, oficiální míč mistrovství světa ve fotbale 2022 v Kataru, které začalo v neděli, napsal Bloomberg.
Po čtyřech letech se oči všech fotbalových fanoušků znovu upnou na fotbalový vrchol, mistrovství světa. Překvapivá volba padla před 12 lety na subtropický Katar, přičemž v mnoha ohledech bude šampionát unikátní. Mnohomiliardová show, která začíná v neděli, bude prvním mistrovstvím světa ve fotbale v arabském světě, prvním v konzervativní muslimské zemi, což obnáší i velmi přísná pravidla pro konzumaci alkoholu ze strany fanoušků a dalších, a prvním pořádaným v jediném městě a jeho okolí, v Dauhá, napsal deník The Wall Street Journal.
Unikátní MS v Kataru: Nejdražší, první v muslimské i arabské zemi, v jediném městě – a pozor, téměř bez alkoholu
Money
V Sialkotu pracuje ve výrobě fotbalových míčů asi 60 tisíc lidí – tedy asi osm procent tamní městské populace. Často pracují dlouhé hodiny. U více než 80 procent fotbalových míčů vyrobených v Sialkotu se totiž používá ruční šití, což je pracný proces, kvůli kterému je však míč odolnější a poskytuje mu větší aerodynamickou stabilitu. Švy jsou hlubší a stehy mají větší napětí než ty šité na strojích.
Tři čtvrtě dolaru za tři hodiny práce
U jednoho z výrobců, společnosti Anwar Khawaja Industries, dostávají šičky za balon zhruba 160 rupií – asi 0,75 dolaru (necelých 18 korun). Výroba každého trvá tři hodiny. Při třech vyrobených kusech denně si může pracovník či pracovnice vydělat asi 9600 rupií za měsíc. I pro chudý region jsou mzdy nízké – životní minimum pro Sialkot je podle odhadů výzkumníků kolem 20 tisíc rupií (asi 2400 korun) měsíčně.
Porážka favorizované Argentiny na fotbalovém mistrovství světa v Kataru bylo pro ropnou velmoc Saúdskou Arábii tak zásadní, že tamní vládci vyhlásili dnešek státním svátkem. 
Saúdové mají po výhře nad Argentinou státní svátek. Vzpruha pro vládní plány na méně ropy a více zábavy
Money
Většina lidí, kteří šijí míče, jsou ženy. V typickém dni v Anwar Khawaja Industries mohou sešít dva balony, vrátit se domů, uvařit pro své děti a odpoledne pokračovat v práci v nedaleké továrně. Muži obvykle pracují v různých fázích výrobního procesu, připravují materiály nebo testují kvalitu.
Dokud nebyly v roce 1997 přijaty pracovní předpisy, továrny v Sialkotu zaměstnávaly děti ve věku pěti let vedle jejich rodičů. Ještě expertní zpráva z roku 2016 označila zákaz dětské práce jako hrozbu pro průmysl v Sialkotu, protože „sebral kus potenciální kvalifikované generace“, což vedlo k trvalému nedostatku pracovníků.
Očekávaná účast fotbalových fanoušků na mistrovství světa v Kataru, kterých by postupně mělo dorazit na dva miliony, odpovídá dvěma třetinám populace hostitelské země. Množství návštěvníků také výrazně převyšuje počet hotelových pokojů, takže Katar nabízí ubytování v dočasných fanouškovských vesnicích na spodním konci cenové stupnice. Některé typy ubytování pro mistrovství světa v Kataru v podobě stanů a přepravních kontejnerů v poušti však vyvolávají smíšené pocity a kritiku, napsal deník The Wall Street Journal.
Fotbalových fanoušků je v Kataru moc. Spí ve stanech i přepravních kontejnerech
Enjoy
Pracovníci nanášejí lepidlo na textilní materiály, které tvoří syntetickou kůži fotbalového míče. Komponenty syntetické kůže pocházejí z různých zemí. Na nejlevnější míče se používají čínské materiály, na kvalitnější míče jihokorejské. Pro jakékoliv míče určené pro německou Bundesligu nebo jiné evropské ligy se používají komponenty z Japonska.
Každý tradiční balon se skládá z 20 šestiúhelníků a 12 pětiúhelníků spojených 690 stehy. Hotové fotbalové míče procházejí přísným testováním, aby splňovaly standardy FIFA. Míč zde prochází testem kulovitosti, aby bylo zajištěno jeho dokonalé zaoblení pro skutečný let, odraz a pohyb.
Lidé na celém světě si každý rok koupí odhadem 40 milionů fotbalových míčů – a očekává se, že prodeje během mistrovství světa porostou, podotkl Bloomberg.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
