Zajímá nás
Státy G7 chtějí dát Ukrajině desítky miliard dolarů ze zabavených ruských peněz. Evropa se zdráhá
Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině až 50 miliard dolarů, tedy zhruba 1,2 bilionu korun.
Tyto peníze by pak byly spláceny z neočekávaných zisků ze státních ruských aktiv zmrazených převážně v Evropě, ze kterých stále plynou úroky. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje, podle kterých se o tomto plánu diskutuje v rámci skupiny sedmi předních ekonomik světa G7 a USA. Usiluje se o uzavření dohody na červnovém setkání skupiny v Itálii.
Plán signalizuje silnou podporu ze strany Washingtonu a obnoví tlak na Evropskou unii, aby upustila od svých námitek proti využití zmrazených ruských aktiv. Podle zdrojů jsou ale jednání na toto téma obtížná a dokončení dohody tak může trvat ještě několik měsíců.
Obava evropských zemí
Mluvčí amerického ministerstva financí a Rady pro národní bezpečnost Bílého domu se k tématu odmítli vyjádřit. Americká ministryně financí Janet Yellenová na otázku ohledně tohoto typu návrhu, kdy by USA nebo část zemí G7 poskytly peníze na pomoc, kterou by pak EU splácela ze zmrazených aktiv, odpověděla, že „o tom diskutujeme“.
V Novosibirsku končí soukromá škola Novokolledž, která si jako jedno z mála ruských vzdělávacích zařízení ústy svých zakladatelů troufala veřejně odsoudit válku proti Ukrajině a válečnou propagandu. Na oplátku se škola dočkala prověrek od úřadů, pokut, nedostala akreditaci a jejího zakladatele Sergeje Černyšova úřady označily hanlivou nálepkou „zahraniční agent“, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Škola přestane fungovat na konci školního roku, řekl portálu pedagog a historik Černyšov.
Ruská soukromá škola odsoudila válku. Teď musí skončit
Zprávy z firem
Většina evropských zemí se postavila proti přímé konfiskaci ruských aktiv a byla skeptická k návrhům, u nichž se obává, že by ohrozily stabilitu eura nebo region vystavily ruské odvetě. Nejnovější snaha USA se podle zdrojů omezuje na nalezení způsobu, jak poskytnout Ukrajině co největší podporu rychle a ne po menších částkách lepší mobilizací zisků ze zmrazených aktiv, uvedl Bloomberg.
Současný americký prezident Joe Biden se v listopadových prezidentských volbách střetne se svým republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem. Americká vláda se tak nyní snaží ochránit spojeneckou pomoc Ukrajině před případnými politickými změnami. Trump se k pomoci Ukrajině vyjádřil skepticky.
Peníze drží belgická společnost
Země G7 v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 zmrazily aktiva ruské centrální banky za zhruba 280 miliard dolarů. Většina je držena v Evropě prostřednictvím belgické společnosti Euroclear.
Euroclear má v držení aktiva za zhruba 159 miliard eur (téměř čtyři biliony korun). Od loňského roku čistý zisk z těchto aktiv činil zhruba 3,9 miliardy eur. Do roku 2028 by se hodnota těchto aktiv v držení Euroclear mohla rozrůst až na 190 miliard eur. Ročně by zisk z nich mohl činit zhruba pět miliard eur.
Obvinění Ruska z podílu na výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 jsou vykonstruovaná a jsou politickou objednávkou Spojených států a Británie, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle ruské státní agentury TASS.
Rusové odsoudili české obvinění o výbuchu ve Vrběticích. Připomněli pochyby Miloše Zemana
Politika
Hlavním bodem návrhu USA je přenést tyto zisky do budoucna, aby se zvýšila částka podpory, kterou Ukrajina v nejbližší době obdrží. Výše pomoci bude záviset na případné dohodě o době splácení a na tom, jak dlouho budou aktiva zmrazená, aby mohla sloužit ke splácení dluhu. Podle jiné varianty je také možné, že by spojenci vydali dluhopisy prostřednictvím účelově zřízené společnosti, které by se pak splácely ze zisků zmrazených aktiv.
Jednou z nevyřešených otázek je, kdo by poskytl záruky, že prostředky budou splaceny, pokud se ruská aktiva uvolní. Toto riziko je ale považováno za nízké, protože země G7 se zavázaly pokračovat v blokování peněz, dokud Rusko nebude souhlasit s platbou na poválečnou obnovu Ukrajiny.
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
