Šéf švýcarské UBS loni vydělal stamiliony. Je to moc, zní od poslanců
Generální ředitel největší švýcarské banky UBS Sergio Ermotti si loni včetně prémií vydělal 14,93 milionu franků (388 milionů korun). Meziročně je to po přepočtu na celý rok méně, uvedla banka ve své výroční zprávě. Odměňování teď podléhá přísnějším pravidlům a o dalším omezení se ve Švýcarsku vede politická debata. UBS je totiž po převzetí svého rivala Credit Suisse větší než celá švýcarská ekonomika.
UBS celkovou finanční kompenzaci pro svého šéfa ponechala pod maximálním limitem. Management nyní sleduje napjatou politickou debatou, ve které jde o to, jak je UBS nyní regulována a jak by k ní stát měl přistupovat, když spojením UBS a Credit Suisse tak výrazně narostla rozvaha sloučené instituce.
Ermottiho základní mzda loni zůstala na předloňských 2,8 milionu franků, variabilní složka se ale snížila na 12,1 milionu z 12,25 milionu franků v roce 2023. Ermotti si za rok 2023 vydělal téměř 14,4 milionu franků, je to ale částka jen za devět měsíců, protože úlohy generálního ředitele se ujal v dubnu 2023. Za ten rok byl nejlépe placeným ředitelem mezi šéfy velkých evropských bank.
Podle pravidel, která byla v loňském roce upravena, mohou členové správních rad ve Švýcarsku obdržet prémiovou složku ve výši maximálně sedminásobku základní, tedy fixní složky. Ermottiho příjem za rok 2023 vyvolal ve Švýcarsku pozdvižení a tehdejší ministryně financí Karin Kellerová-Sutterová prohlásila, že taková finanční kompenzace přesáhla „představy každého normálního občana“.
Credit Suisse se po řadě skandálů dostala začátkem roku 2023 do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které v březnu téhož roku dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Ten za svého dlouholetého konkurenta zaplatil zhruba tři miliardy franků.
Skutečnost, že UBS má po sloučení s Credit Suisse větší hodnotu než celá švýcarská ekonomika, začala vzbuzovat obavy, co by se stalo, kdyby UBS zkrachovala. Záhy se také začaly ozývat hlasy, které požadovaly vypracování přísnějších předpisů s cílem předejít podobným problémům, do kterých se dostala Credit Suisse, píše agentura Reuters.
Horní komora švýcarského parlamentu začátkem tohoto měsíce podpořila návrh, aby se finanční kompenzace bankéřů omezily na tři až pět milionů franků (78 milionů až 130 milionů korun) za rok.
Částka celkové kompenzace, tedy součet fixních a pohyblivých složek pro všechny členy řídícího týmu UBS, za loňský rok činila 143,6 milionu franků (3,7 miliardy korun). Částka vyčleněná na prémie v rámci celé skupiny pak dosáhla 4,7 miliardy dolarů (108 miliard korun) proti částce 4,5 miliardy dolarů o rok dříve.
Největší švýcarská banka UBS Group ve čtvrtém čtvrtletí hospodařila s čistým ziskem 770 milionů dolarů (18,8 miliardy korun), o rok dříve byla ve ztrátě 279 milionů dolarů. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Výsledky překonaly odhady analytiků, kteří ve firemní anketě očekávali zisk zhruba 483 milionů dolarů, uvedla agentura Reuters.
Zpátky v zisku. Banka UBS vydělala 770 milionů dolarů
Zprávy z firem
Generální ředitel společnosti UBS Group Sergio Ermotti v rozhovoru pro televizi Bloomberg varoval před rostoucím rizikem na finančních trzích. Trhy mohou být podle něj v příštím roce více rozkolísané. Důvodů pro to, je podle něj hned několik - Trumpův protekcionismus i stupňující se geopolitické napětí.
Šéf UBS Ermotti: Trumpova cla by zacloumala s trhy
Trhy
Soukromá švýcarská banka J. Safra Sarasin Group koupí zhruba 70procentní podíl v dánském finančním ústavu Saxo Bank. Hodnota kontraktu se pohybuje kolem 1,1 miliardy eur (27,4 miliardy korun), uvedla agentura Reuters.
Švýcaři koupí podíl v Saxo Bank
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
