Satelity odhalily dopady války. Okolí ruských rafinerií ekonomicky slábne
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie mají výraznější a dlouhodobější hospodářské dopady, než naznačují oficiální statistiky. Analýza satelitních snímků ukázala, že ekonomická aktivita v nejbližším okolí zasažených provozů mohla klesnout až o 11 procent.
Údery na ruské rafinerie mají dlouhodobé dopady, snižují ekonomickou aktivitu v jejich nejbližším okolí, ukázala analýza nočního osvětlení. Na studii pracoval ekonom Štěpán Mikula z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně s italským kolegou Fabiem Sabatinim. Pokles nočního osvětlení naznačuje propad hrubého domácího produktu v okolí až o 11 procent. O studii dnes informoval média mluvčí SYRI Jan Pácl.
Vědci sledovali 29 rafinerií
Rafinerie patří k častým cílům ukrajinské armády, která v rámci obrany proti ruské invazi vysílá drony na strategické cíle v ruském vnitrozemí. Vědci se zaměřili konkrétně na 29 ropných rafinerií v Rusku, přičemž 22 z nich bylo mezi červnem 2022 a květnem 2026 prokazatelně zasaženo.
„Autokratické režimy mají pod kontrolou statistické výkazy, ale nemohou ovlivnit, co měří satelity na oběžné dráze Země. Použití satelitních měření emitovaného světla je proto jediným dostupným měřítkem ekonomické aktivity, které lze navíc použít i pro velmi malé územní oblasti,“ uvedl Štěpán Mikula z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Po požárech přišel výrazný pokles světelné aktivity
Výsledky ukazují, že intenzita nočního osvětlení v okolí zasažených rafinerií klesla. Po krátkodobém nárůstu způsobeném požáry se světelná aktivita ve vzdálenosti do pěti kilometrů snížila o 15 až 18 procent oproti původní hodnotě. V nejbližším měřeném prstenci, tedy ve vzdálenosti od půl kilometru do jednoho kilometru od centra rafinerie, intenzita klesla o 30 procent.
Efekt s rostoucí vzdáleností slábl, přičemž 25 kilometrů od místa úderu už nebyl zjistitelný. Zjištění tak ukazují na pokles místní ekonomické aktivity v okolí rafinerie a v jejím průmyslovém zázemí, nikoli na plošný regionální útlum.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Írán dostává Trumpa do úzkých, Teheránu nahrávají ekonomické zákonitosti
Názory
Dopady přetrvávaly déle než rok
Snížení intenzity nočního osvětlení přitom není podle odborníků pouze krátkodobým důsledkem útoku. Výrazný pokles trval i déle než rok od prvního úderu. Útoky tedy vedou k dlouhodobému narušení běžné hospodářské činnosti.
Rafinerie se tím liší od jiných cílů, jako jsou vojenské objekty, energetická infrastruktura, dopravní uzly nebo jiné průmyslové podniky. U nich totiž výzkumníci srovnatelný trvalý pokles intenzity nočního záření nezaznamenali.
Ekonomika v nejbližším okolí mohla klesnout o 11 procent
Vliv zásahů na ekonomiku lze nepřímo odhadovat na základě typického vztahu mezi emitovaným světlem a hrubým domácím produktem.
„Z něj můžeme usuzovat na pěti- až šestiprocentní pokles, v nejbližším měřeném prstenci zhruba na jedenáctiprocentní pokles. To znamená, že dronová kampaň má významné dopady na místní ekonomiky,“ uzavřel Mikula.
Evropa chce dekarbonizovat těžký průmysl, ale u oceli a cementu se ukazuje, jak složitý a drahý tento proces bude. První projekty vznikají, k masovému nasazení mají však stále daleko.
Ekonomický diář Pavla Párala: Průmysl bez emisí? Stále spíš verneovka než blížící se realita
Názory
Biohacker Bryan Johnson investoval do svého těla desítky milionů dolarů, sleduje stovky biomarkerů a roky testuje hranice optimalizace zdraví. Teď přiznal autoimunitní gastritidu, nemoc, kterou medicína neumí vyléčit. Vědecké studie přitom ukazují, že kořeny autoimunitních onemocnění často sahají k traumatům z dětství a chronickému stresu – tedy k faktorům, které žádný protokol biomarkerů nezachytí.
Biohacking: Nejsledovanější tělo světa selhalo, Bryan Johnson bojuje s nemocí bez léku
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
