Satelity odhalily dopady války. Okolí ruských rafinerií ekonomicky slábne
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie mají výraznější a dlouhodobější hospodářské dopady, než naznačují oficiální statistiky. Analýza satelitních snímků ukázala, že ekonomická aktivita v nejbližším okolí zasažených provozů mohla klesnout až o 11 procent.
Údery na ruské rafinerie mají dlouhodobé dopady, snižují ekonomickou aktivitu v jejich nejbližším okolí, ukázala analýza nočního osvětlení. Na studii pracoval ekonom Štěpán Mikula z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně s italským kolegou Fabiem Sabatinim. Pokles nočního osvětlení naznačuje propad hrubého domácího produktu v okolí až o 11 procent. O studii dnes informoval média mluvčí SYRI Jan Pácl.
Vědci sledovali 29 rafinerií
Rafinerie patří k častým cílům ukrajinské armády, která v rámci obrany proti ruské invazi vysílá drony na strategické cíle v ruském vnitrozemí. Vědci se zaměřili konkrétně na 29 ropných rafinerií v Rusku, přičemž 22 z nich bylo mezi červnem 2022 a květnem 2026 prokazatelně zasaženo.
„Autokratické režimy mají pod kontrolou statistické výkazy, ale nemohou ovlivnit, co měří satelity na oběžné dráze Země. Použití satelitních měření emitovaného světla je proto jediným dostupným měřítkem ekonomické aktivity, které lze navíc použít i pro velmi malé územní oblasti,“ uvedl Štěpán Mikula z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Po požárech přišel výrazný pokles světelné aktivity
Výsledky ukazují, že intenzita nočního osvětlení v okolí zasažených rafinerií klesla. Po krátkodobém nárůstu způsobeném požáry se světelná aktivita ve vzdálenosti do pěti kilometrů snížila o 15 až 18 procent oproti původní hodnotě. V nejbližším měřeném prstenci, tedy ve vzdálenosti od půl kilometru do jednoho kilometru od centra rafinerie, intenzita klesla o 30 procent.
Efekt s rostoucí vzdáleností slábl, přičemž 25 kilometrů od místa úderu už nebyl zjistitelný. Zjištění tak ukazují na pokles místní ekonomické aktivity v okolí rafinerie a v jejím průmyslovém zázemí, nikoli na plošný regionální útlum.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Írán dostává Trumpa do úzkých, Teheránu nahrávají ekonomické zákonitosti
Názory
Dopady přetrvávaly déle než rok
Snížení intenzity nočního osvětlení přitom není podle odborníků pouze krátkodobým důsledkem útoku. Výrazný pokles trval i déle než rok od prvního úderu. Útoky tedy vedou k dlouhodobému narušení běžné hospodářské činnosti.
Rafinerie se tím liší od jiných cílů, jako jsou vojenské objekty, energetická infrastruktura, dopravní uzly nebo jiné průmyslové podniky. U nich totiž výzkumníci srovnatelný trvalý pokles intenzity nočního záření nezaznamenali.
Ekonomika v nejbližším okolí mohla klesnout o 11 procent
Vliv zásahů na ekonomiku lze nepřímo odhadovat na základě typického vztahu mezi emitovaným světlem a hrubým domácím produktem.
„Z něj můžeme usuzovat na pěti- až šestiprocentní pokles, v nejbližším měřeném prstenci zhruba na jedenáctiprocentní pokles. To znamená, že dronová kampaň má významné dopady na místní ekonomiky,“ uzavřel Mikula.
Evropa chce dekarbonizovat těžký průmysl, ale u oceli a cementu se ukazuje, jak složitý a drahý tento proces bude. První projekty vznikají, k masovému nasazení mají však stále daleko.
Ekonomický diář Pavla Párala: Průmysl bez emisí? Stále spíš verneovka než blížící se realita
Názory
Biohacker Bryan Johnson investoval do svého těla desítky milionů dolarů, sleduje stovky biomarkerů a roky testuje hranice optimalizace zdraví. Teď přiznal autoimunitní gastritidu, nemoc, kterou medicína neumí vyléčit. Vědecké studie přitom ukazují, že kořeny autoimunitních onemocnění často sahají k traumatům z dětství a chronickému stresu – tedy k faktorům, které žádný protokol biomarkerů nezachytí.
Biohacking: Nejsledovanější tělo světa selhalo, Bryan Johnson bojuje s nemocí bez léku
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
