Bující popelnice Evropy. Každý Čech ročně vyhodí půl tuny odpadu
Česko je nejrychleji se zvětšujícím „odpadkovým košem“ Evropské unie. Tuzemský nárůst komunálního odpadu v přepočtu na hlavu nemá v eurozóně konkurenci. Poprvé činí přes půl tuny, zjistil Eurostat.
V žádné jiné zemi Evropské unie nedošlo v uplynulých letech k tak výraznému nárůstu objemu komunálního odpadu jako v Česku. V roce 2005 činila jeho hmotnost v přepočtu na obyvatele 289 kilogramů, v roce 2020 už to bylo 507 kilogramů. Za 15 let jde tedy 218 kilový nárůst, což je suverénně nejvíce v celé EU. Přitom ještě v roce 2005 byla hmotnost komunálního odpadu na obyvatele v Česku hluboce pod průměrem EU.
To je varovné znamení. Česko se totiž v rámci EU ocitá v poměrně nelichotivé pozici země, které stále nepatří k těm nejbohatším, vytváří ale nadprůměrné množství odpadu. Obecně by to totiž mělo platit naopak. S velkým možstvím odpadu se potýkají spíš bohatší země, jejichž obyvatelé mají vyšší kupní sílu a spotřebovávají více zboží.
Inflace a zdražování stavebních materiálů bude ovlivňovat v letošním roce i tuzemský stavební průmysl a architekturu. Podle architektky Jany Mastíkové ale může mít tento vývoj i pozitivní dopad - změnu myšlení a přístupu. „Architektura má být střízlivá a zejména má dobře sloužit. Jde o užité umění, je to řemeslo, není to osobní exhibice za každou cenu,” říká v rozhovoru Mastíková.
Musíme se naučit zahušťovat města a žít v menších bytech, říká architektka
Enjoy
V Evropské unii jako celku se v uvedeném období hmotnost odpadu na obyvatele snížila, byť nepatrně, o jediný kilogram. Nejméně odpadu v EU v přepočtu na hlavu vytváří spíše ty chudší země, konkrétně Rumunsko, Polsko a Maďarsko.
Komunální odpad představuje v Česku zhruba patnáct procent celkového množství odpadu.
Zdražování nemovitostí v Česku ani v závěrečném loňském čtvrtletí neustalo. Nejvyšší cenový růst postihl pozemky, které meziročně zdražily o 23,2 procenta. Na vině jsou zastaralé územní plány měst, které živí spekulativní nákupy pozemků od nich vzdálených. Vyplývá to z HB Indexu sestavovaného Hypoteční bankou.
Ceny pozemků trhají rekordy. I ty vzdálenější od měst zdražuje zájem spekulantů
Money
Jak žít co nejdéle v plném zdraví, to je trend dneška. Další díl seriálu o biohackingu řeší, jak otestovat své skutečné zdraví. 
Biohacking: Jak zjistit své skutečné zdraví
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
