Nová vláda chce terminál na LNG. Nabízí se Německo nebo Polsko
Vláda Petra Fialy chce plyn i z jiných zdrojů než z Ruska. Plánuje proto získat podíl v přístavním terminálu na zkapalněný plyn. Podle expertů to nedává smysl.
Vznikající vláda v energetice dle očekávání sází na plyn coby přechodový zdroj na cestě k bezemisní energetice. Zhruba o polovinu „čistší“ komodita by měla nahradit uhlí v následujících letech především v teplárenství. Vzhledem k aktuálním nevyzpytatelným dodávkám plynu z Ruska do Evropy, kdy plyn občas teče, občas ne, nabývá však na důležitosti i otázka diverzifikace dodávek.
Budoucí kabinet chce zajištění bezpečných a stálých dodávek řešit poměrně překvapivým způsobem. Mnoho alternativ k ruskému plynu totiž není. „Vláda se bude snažit získat podíl na terminálu LNG v sousední zemi, abychom měli přístup k více zdrojům,“ uvádí se v koaliční smlouvě. Zkapalněný zemní plyn se dopravuje do evropských přístavních terminálů plynovými tankery třeba z USA.
Pokud však koaliční smlouva mluví o sousední zemi, velký výběr budoucí kabinet mít nebude. Fungující LNG terminál prezidenta Lecha Kaczyńského existuje od roku 2016 pouze v polském Svinoústí. Terminál s kapacitou pěti miliard kubíků ročně vlastní společnost Gaz-System, stoprocentně ovládaná polským státem.
>>>>>>Vše k současné energetické krizi čtěte zde<<<<<<
Vedle toho jsou v různé fázi vzniku tři terminály v Německu. Jde v zásadě o ústupek německé vlády tlaku USA. Administrativa Donalda Trumpa i Joea Bidena se ostře ohrazovala proti vzniku plynovodu Nord Stream 2, který by měl v brzké době znásobit dodávky plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Nord Stream tak obchází tranzitní země, jako je Ukrajina či Polsko.
Nejdále je asi projekt German LNG Terminal ve městě Brunsbüttel poblíž Hamburku. Stavba měla původně odstartovat loni a být dokončena příští rok, teprve letos v létě však investoři zažádali o stavební povolení. Za projektem stojí nizozemské společnosti Nederlandse Gasunie a Royal Vopak a německý Oiltanking a silně ho podporuje německá vláda. Terminál by měl mít kapacitu až osm miliard kubíků plynu ročně, což se zhruba blíží spotřebě celého Česka. Vedle Brunsbüttelu jsou v plánu ještě terminály v dolnosaských městech Wilhelmshaven a Stade. Tím však výčet možností „českého“ terminálu končí.
Jan Czudek je viceprezidentem českého Svazu průmyslu. Zároveň je deset let šéfem Třineckých železáren, což je jedna z největších českých fabrik. Koncern zaměstnává patnáct tisíc lidí a vyrábí ocel. Koleje, trubky. A další ocelové komponenty. Czudka magazín Forbes ve své nové anketě vyhodnotil jako druhého nejlepšího generálního ředitele v Česku. On sám prožil celou pracovní kariéru, přes třicet let, v jedné továrně. Pro majitele, miliardáře Tomáše Chrenka, ji přitom významně rozvinul. Nyní je pro firmu jednou z hlavních výzev energetická doktrína Green Deal. Stejně jako pro celé Česko. Jak jde dohromady výroba oceli a ekologie?
Green Deal jsme nechtěli. Ale české firmy to zvládnou, říká Chrenkův muž
Leaders
„S Německem máme lepší připojení s plynovodnou sítí, ale zase se tam terminál bude teprve stavět, takže to vyjde nastejno,“ srovnává možnosti obou zemí energetický expert Jiří Gavor ze společnosti Ena. Zároveň však považuje plány vlády za politickou proklamaci, která nebude mít reálný dopad. Není ani zřejmé, jak by měl podíl státu na zahraničním terminálu k diverzifikaci dodávek přispět. Spoluvlastnictví nijak nezaručuje, že plyn transportovaný skrze terminál do Česka dorazí.
Ceny zkapalněného plynu jsou navíc vyšší než u klasického „trubkového“ plynu. Příčinou je i vysoká poptávka v asijských zemích, která zřejmě nijak rychle neopadne. Mnoho tankerů zamířilo v posledních měsících spíše do Číny než do Evropy.
„Nedovedu si představit, jak by česká vláda přinutila české obchodníky, což jsou bez výjimky soukromé společnosti s nulovou účastí státu, aby kupovali LNG za výrazně vyšší ceny,“ míní Gavor. V obdobném duchu reagovaly i další osobnosti z plynárenské branže. S ohledem na vztahy s novou vládou se však nechtěly vyjadřovat na jméno.
Více čtěte v týdeníku Hrot
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
