Na kulturu jde více peněz. Rozpočet ministerstva posílil
V uplynulém volební období se resortu kultury, který od roku 2021 vede ministr Martin Baxa (ODS), podařilo splnit řadu bodů z vládního programového prohlášení. Týká se to například zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo), vzrostl také rozpočet samotného ministerstva. Lze však stále slyšet i nespokojenost s rozdělováním grantů a dotací. Některé příspěvkové organizace ministerstva také musely v minulých letech propouštět. Další směr by měla určit koncepce Státní kulturní politiky 2026+, kterou bude schvalovat vláda. Uvedla to mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
Kultura podle mluvčí ministerstva strádala za pandemie covidu-19 i za následné konsolidace veřejných financí. Dotkla se objemu prostředků na mzdy v Národním památkovém ústavu a Národní galerii Praha, příspěvkové organizace musely zrušit desítky pracovních úvazků.
Letos je podle ministerstva situace lepší, protože jeho rozpočet proti roku 2024 vzrostl o 30 procent. Resort letos hospodaří s dosud nejvyšší částkou přes 21,5 miliardy korun. Vládní programové prohlášení totiž slíbilo směřovat rozpočet ministerstva k jednomu procentu státního rozpočtu. Letošní rozpočet státu počítá s výdaji asi 2,33 bilionu korun.
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. 
Lukáš Kovanda: Brusel si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život
Názory
"V době, kdy situace není jednoduchá v kontextu celého státního rozpočtu a v kontextu financí nutných pro obranu jde o jasný důkaz toho, že i v těžkých časech je kultura prioritou, byť předchozí vlády kultuře nepřidávaly ani v době bezprecedentního hospodářského růstu," uvedla Malíková.
Ekonomickou stabilitu by po letošním zvýšení koncesionářských poplatků o 15 a o 10 korun měly pocítit veřejnoprávní ČT a ČRo. Díky takzvané velké mediální novele, která platí od května, budou moci udržet kvalitu svého obsahu. Takzvaná malá mediální novela upravila volbu rad veřejnoprávních médií, čímž zvýšila odolnost vůči politickým tlakům, doplnila mluvčí.
Koncesionářské poplatky mají své chyby
Podle Ondřeje Chrásta (Piráti), který byl do loňského odchodu Pirátů z vlády Baxovým náměstkem, má nové nastavení koncesionářských poplatků některé chyby. "Začala se vybírat takzvaná daň z internetu. Prostě každý, kdo má doma internet, teď musí platit ČT. S tím jsme jako Piráti nesouhlasili, zákon jsme na druhou stranu ve finále částečně podpořili," řekl Chrást.
Vadí mu také, že ČT a ČRo zatím nepodléhají kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. "Zavedeno to ještě nebylo a považuji to za jednu z největších a fatálních chyb. Vidíme, že to ještě může mít dalekosáhlé dopady," doplnil Chrást, podle něhož jde o nesplněný slib z programového prohlášení vlády.
Různé subjekty si v poslední době stěžovaly na nepředvídatelnost grantového řízení ministerstva. Přední taneční soubor Pražský komorní balet kvůli nízké podpoře od státu letos v pololetí pozastavil svou činnost. Ministr Baxa byl také adresátem dopisu o nedostatečné podpoře klubové scény. Nespokojenost s ministerskými granty dali najevo také pořadatelé mezinárodního festivalu Bohemia JazzFest.
Baxa loni také čelil protestům kulturní scény kvůli transformaci příspěvkové organizace Památník ticha v čele s Pavlem Štinglem na nové Centrum paměti a dialogu Bubny s jiným vedením. Centrum bude sídlit v bývalém nádraží Praha-Bubny, jímž prošlo za druhé světové války do transportů na 50 tisíc Židů a jehož přestavba začala v červenci.
Klub Za starou Prahu v otevřeném dopise vyzval ministra kultury Martina Baxu (ODS), aby se zasadil o prohlášení staveb architekta Karla Pragera v pražských Emauzích za kulturní památku. Baxa podle informací chystá odpověď. Takzvané Pragerovy kostky, soubor tří modernistických budov s ocelovou a skleněnou konstrukcí z počátku 70. let minulého století, potřebuje nákladnou opravu. Hlavní město ji má jako vlastník podle rozhodnutí zastupitelů zahájit letos.
Za záchranu Pragerových kostek. Klub Za starou Prahu chce, aby se staly kulturní památku
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
