Na kulturu jde více peněz. Rozpočet ministerstva posílil
V uplynulém volební období se resortu kultury, který od roku 2021 vede ministr Martin Baxa (ODS), podařilo splnit řadu bodů z vládního programového prohlášení. Týká se to například zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo), vzrostl také rozpočet samotného ministerstva. Lze však stále slyšet i nespokojenost s rozdělováním grantů a dotací. Některé příspěvkové organizace ministerstva také musely v minulých letech propouštět. Další směr by měla určit koncepce Státní kulturní politiky 2026+, kterou bude schvalovat vláda. Uvedla to mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
Kultura podle mluvčí ministerstva strádala za pandemie covidu-19 i za následné konsolidace veřejných financí. Dotkla se objemu prostředků na mzdy v Národním památkovém ústavu a Národní galerii Praha, příspěvkové organizace musely zrušit desítky pracovních úvazků.
Letos je podle ministerstva situace lepší, protože jeho rozpočet proti roku 2024 vzrostl o 30 procent. Resort letos hospodaří s dosud nejvyšší částkou přes 21,5 miliardy korun. Vládní programové prohlášení totiž slíbilo směřovat rozpočet ministerstva k jednomu procentu státního rozpočtu. Letošní rozpočet státu počítá s výdaji asi 2,33 bilionu korun.
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. 
Lukáš Kovanda: Brusel si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život
Názory
"V době, kdy situace není jednoduchá v kontextu celého státního rozpočtu a v kontextu financí nutných pro obranu jde o jasný důkaz toho, že i v těžkých časech je kultura prioritou, byť předchozí vlády kultuře nepřidávaly ani v době bezprecedentního hospodářského růstu," uvedla Malíková.
Ekonomickou stabilitu by po letošním zvýšení koncesionářských poplatků o 15 a o 10 korun měly pocítit veřejnoprávní ČT a ČRo. Díky takzvané velké mediální novele, která platí od května, budou moci udržet kvalitu svého obsahu. Takzvaná malá mediální novela upravila volbu rad veřejnoprávních médií, čímž zvýšila odolnost vůči politickým tlakům, doplnila mluvčí.
Koncesionářské poplatky mají své chyby
Podle Ondřeje Chrásta (Piráti), který byl do loňského odchodu Pirátů z vlády Baxovým náměstkem, má nové nastavení koncesionářských poplatků některé chyby. "Začala se vybírat takzvaná daň z internetu. Prostě každý, kdo má doma internet, teď musí platit ČT. S tím jsme jako Piráti nesouhlasili, zákon jsme na druhou stranu ve finále částečně podpořili," řekl Chrást.
Vadí mu také, že ČT a ČRo zatím nepodléhají kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. "Zavedeno to ještě nebylo a považuji to za jednu z největších a fatálních chyb. Vidíme, že to ještě může mít dalekosáhlé dopady," doplnil Chrást, podle něhož jde o nesplněný slib z programového prohlášení vlády.
Různé subjekty si v poslední době stěžovaly na nepředvídatelnost grantového řízení ministerstva. Přední taneční soubor Pražský komorní balet kvůli nízké podpoře od státu letos v pololetí pozastavil svou činnost. Ministr Baxa byl také adresátem dopisu o nedostatečné podpoře klubové scény. Nespokojenost s ministerskými granty dali najevo také pořadatelé mezinárodního festivalu Bohemia JazzFest.
Baxa loni také čelil protestům kulturní scény kvůli transformaci příspěvkové organizace Památník ticha v čele s Pavlem Štinglem na nové Centrum paměti a dialogu Bubny s jiným vedením. Centrum bude sídlit v bývalém nádraží Praha-Bubny, jímž prošlo za druhé světové války do transportů na 50 tisíc Židů a jehož přestavba začala v červenci.
Klub Za starou Prahu v otevřeném dopise vyzval ministra kultury Martina Baxu (ODS), aby se zasadil o prohlášení staveb architekta Karla Pragera v pražských Emauzích za kulturní památku. Baxa podle informací chystá odpověď. Takzvané Pragerovy kostky, soubor tří modernistických budov s ocelovou a skleněnou konstrukcí z počátku 70. let minulého století, potřebuje nákladnou opravu. Hlavní město ji má jako vlastník podle rozhodnutí zastupitelů zahájit letos.
Za záchranu Pragerových kostek. Klub Za starou Prahu chce, aby se staly kulturní památku
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
