Lukáš Kovanda: Brusel si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové.
Zatím Česko na Evropské unii vydělává. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
Roku 2026 naostro vstupuje v platnost uhlíková daň. Neboli uhlíkové clo. Čili takzvaný mechanismus hraničního uhlíkového vyrovnání. Brusel tak bude uvalovat clo na dovoz z těch zemí, které uplatňují laxnější klimatické regulace. To je třeba Čína. Takže dovoz z Číny prodraží. Dovozci budou muset nakupovat emisní certifikáty obdobně jako evropští výrobci platící v systému povolenek prvního typu, těch pro průmysl. Buď tímto levný dovoz ustane, což znamená zdražení z definice, nebo bude pokračovat, zhusta pak ovšem s promítnutím certifikátu do ceny, takže konečný spotřebitel nakonec bude čelit také určitému zdražení. Nejvíce budou zpočátku zasaženy základní komodity jako železo, ocel, hliník nebo elektřina.
Evropská unie doufá v dohodu se Spojenými státy, která ji zachrání od vysokých cel. Ne všichni evropští lídři však mají s Donaldem Trumpem trpělivost, a proto se v Bruselu připravuje i ostřejší varianta.
Po dobrém, nebo po zlém? Evropa očekává Trumpův celní verdikt
Politika
Uhlíková daň je ale ještě celkem zanedbatelná v porovnání s tím, co se chystá od roku 2027. Emisní povolenky pro domácnost. Běžná domácnost v Česku má přitom kvůli těmto povolenkám, tedy vlastně zbrusu novým daním, do roku 2030 zaplatit hned 83 000 korun ročně navíc!
Pokud má totiž mít systém emisních povolenek pro domácnost smysl z hlediska plnění Green Dealu EU, musí do roku 2030 stát jedna taková povolenka zhruba 260 eur. Jestliže tolik stát nebude, nebude plněn Green Deal a z toho hlediska pak je otázkou, proč nákladný systém povolenek pro domácnost vůbec zavádět. Totiž buď tedy bude povolenka pro domácnost dostatečně drahá, za alespoň 260 eur v roce 2030, nebo je systém celého obchodování s nimi zbytečně drahý, vlastně zcela zbytečný. Pak jej ale nemá smysl vůbec zavádět.
Evropská unie bude po Česku požadovat, aby každý rok odvedlo zhruba osm miliard korun ze spotřební daně přímo do unijního rozpočtu. Tento návrh včera večer zveřejnila Evropská komise jako součást revize Evropské směrnice o spotřební dani z tabákových výrobků. Komise přitom chce členským zemím napřímo nařizovat, jakou sazbu spotřební daně musí na nikotinové výrobky uvalit, píše hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Další zásek do eráru. EU chce po Česku osm miliard korun ročně za daň z tabáku
Politika
Výše uvedená cena 260 eur za povolenku přitom není žádná „extrémní horní mez“, nýbrž „průměr průměrů“. Tolik musí povolenka pro domácnost stát, aby lidé v EU nasadili takové tempo dekarbonizace, že se uhlíková neutralita stihne k roku 2050. To je onen vlastní smysl Green Dealu.
Pokud bude povolenka levnější než 260 eur, lidé nebudou dostatečně odrazováni od využívání aut se spalovacími motory či vytápění uhlím nebo plynem, takže dekarbonizace nebude probíhat dostatečně rychle, aby se uhlíková neutralita stihla do roku 2050. Cena 260 eur je „průměr průměrů“, neboť vychází z několika odborných studií a projekcí ceny povolenky. Tyto studie vyčíslují, kolik musí povolenka stát, aby se průběžně, k roku 2030 plnil Green Deal.
Podle jedné z takových studií, té z pera Evropské komise musí povolenka stát v roce 2030 průměrně 75 eur (v cenách roku 2022). Podle European Climate Foundation to musí být necelých 200 eur (opět v cenách roku 2022). Dle týmu vědců převážně z Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to musí být necelých 180 eur (taktéž v cenách roku 2022). Dle týmu vědců Projektu Kopernikus, který financuje německá vláda, to musí být necelých 300 eur (v cenách roku 2022), podle týmu vědců převážně z Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu to musí být 166 eur (v cenách roku 2022). A konečně podle Univerzity v Kolíně nad Rýnem pak minimálně 250 eur.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Kde vzít pět procent na obranu? Kdo nechce zpomalit Green Deal, nahrává Rusku
Názory
Uvedené hodnoty v průměru v současných cenách činí 226 eur. Tato částka bude roku 2030 v úpravě o inflaci odpovídat právě hodnotě 260 eur (při předpokladu průměrné roční inflace v eurozóně kolem 2,5 procenta). Cena povolenky 260 eur znamená, že běžná domácnost v Česku, bydlící v rodinném domě a mající jedno auto, musí nejpozději do roku 2030 počítat s nárůstem svých životních nákladů o zmíněných zhruba 83 tisíc Kč ročně. Jinak nebude plněn Green Deal a vlastně nemá smysl zavádět emisní povolenky pro domácnosti.
Sumu lze dovodit při znalosti údajů k běžné roční tuzemské spotřebě benzínu, nafty a uhlí a plynu k vytápění, odpovídajícím způsobem přepočtených na domácnost a vztažení emisí této spotřeby k výše uvedené očekávané průměrné ceně povolenky ladící se závazky Green Dealu.
Samozřejmě, zejména nízkopříjmové domácnosti se dočkají erární úlevy od těchto plateb, která bude financována právě z výnosů z povolenek. Ale běžná domácnost ze střední třídy už s takovou úlevou moc počítat nemůže. To by nemělo smyslu, jednou rukou brát a druhou vracet. Právě střední třída tedy ponese břímě povolenek pro domácnost zejména, pokud má tedy být plněn Green Deal. A pokud tedy vůbec má smysl povolenky pro domácnost zavádět. A většina států EU, marná sláva, si stále celkem neochvějně myslí, že to smysl má.
To však stále není vše. Evropská unie ve svém zmíněném návrhu rozpočtu na léta 2028 až 2034 navrhuje další tři nové daně či poplatky, jenž by dopadly na členské státy, resp. jejich daňové poplatníky, zejména v podobě dalšího zdražování a inflačních tlaků.
Jde o unijní firemní daň, unijní dan tabáku a k tomu o poplatek z elektroodpadu. Brusel si navíc dělá zálusk na 30 procent z výnosů členských států z emisních povolenek prvního typu, těch již existujících, pro průmysl, a také na 75 procent výnosů zmíněné uhlíkové daně. Celkově tak chce Brusel na navýšit své příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Samozřejmě nad rámec svého nynějšího financování, které sestává v drtivé většině z příspěvku členských států, včetně Česka. Ty tedy letos byly letos v prvním pololetí stále o 24 miliard nižší než příjmy Česka z bruselského eráru. Moc dlouho už tomu tak nebude. Doby, kdy členství v EU bylo z tohoto hlediska pro Česko kasičkou na peníze, se pomalu, ale jistě chýlí ke konci…
Vynořuje se nové Německo. Země, dříve kritizovaná za pacifistický postoj, šetření a ekologizaci průmyslu, nyní zbrojí a bude sypat podnikům dotace. Má z toho profitovat celá Evropská unie. Jenže na to Němci nemají peníze, tak jim musí unie udělit rozpočtovou výjimku. 
Nemocný muž se uzdravuje. Němci nasypou miliardy průmyslu
Money
