Jako před covidem. Průmysl loni vzrostl, táhne ho především výroba aut
Česká průmyslová produkce loni meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Dostala se tak na předcovidovou úroveň z roku 2019, pomohla tomu hlavně výroba aut. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V prosinci průmysl meziročně vzrostl o čtyři procenta. Stavební výroba se loni meziročně zvýšila o 1,9 procenta.
„Nejvýrazněji tento výsledek ovlivnila výroba motorových vozidel, kde produkce meziročně vzrostla o více než desetinu. V řadě dalších klíčových odvětví českého zpracovatelského průmyslu však meziročně produkce klesla,” uvedl k celoročnímu růstu ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka.
Výroba aut v loňském roce meziročně vzrostla o 11,7 procenta. Pohoršila si ale naopak například produkce potravinářských výrobků, která klesla o 1,5 procenta. Zpracování dřeva kleslo o více než osm procent a výroba kovových konstrukcí byla nižší o 3,8 procenta. Produkce a rozvod elektřiny, plynu a tepla se snížily o 3,1 procenta.
K prosincovému meziročnímu růstu rovněž přispěla nejvíce výroba motorových vozidel. která se vlivem nižší srovnávací základny zvýšila o 30 procent. V závěru roku se dařilo zvýšit produkci i v kožedělném a oděvním průmyslu. V oděvním průmyslu se projevila zejména zvýšená domácí poptávka.
Naopak nejvýrazněji klesla produkce ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to o 10,8 procenta. „Projevila se vysoká srovnávací základna a vysoká rozpracovanost dlouhodobých zakázek,” uvedli statistici. Pokračoval rovněž pokles produkce i ve dvou významných průmyslových odvětvích, tedy v chemickém průmyslu a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Zejména v hutnictví a slévárenství se již delší dobu projevují důsledky vysoké energetické náročnosti výroby a snížená poptávka, především ze zahraničí.
V meziměsíčním srovnání byla v prosinci průmyslová produkce vyšší o 0,2 procenta. „Prosincové výsledky průmyslu potvrdily trend z předchozích měsíců roku 2022. Produkce průmyslu jako celku stagnovala, byť v jednotlivých odvětvích docházelo k různým výkyvům. Potvrzují to i údaje za nové průmyslové zakázky, jejichž hodnota sice meziročně vzrostla, avšak meziměsíční porovnání na výrazné zvýšení zakázkové náplně neukazuje,” uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Hodnota nových zakázek v prosinci meziročně vzrostla o 10,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 9,3 procenta, tuzemské o 11,6 procenta. „K růstu hodnoty nových zakázek podobně jako u produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel: vlivem nízké srovnávací základny vzrostly nové zakázky v tomto odvětví meziročně o čtvrtinu,” dodali statistici.
„V celoročním vyjádření se produkce loni proti roku 2021 zvýšila o nevýrazných 1,7 procenta. Letošní rok bude podle našich předpokladů ještě slabší,” uvedl Patrik Rožumberský, ekonom UniCredit Bank.
Stavební rodukce si udržela mírný růst
Stavební výroba v Česku se loni meziročně zvýšila o 1,9 procenta, o rok dříve stoupla o 2,4 procenta. V prosinci zpomalil meziroční pokles stavebnictví na 0,2 procenta z listopadových 0,8 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 1,2 procenta.
Podle statistiků loni nejrychleji rostla stavební výroba v prvním čtvrtletí, díky nízké srovnávací základně a příznivému počasí o 9,9 procenta. Naopak nejhorší výsledek zaznamenalo stavebnictví ve třetím kvartále, kdy jeho produkce klesla o 1,7 procenta.
Za celý loňský rok úřady vydaly 86 047 stavebních povolení, meziročně o 5,4 procenta méně. Orientační hodnota povolených staveb proti roku 2021 klesla o 1,6 procenta na 512,8 miliardy korun. Loni začala výstavba 41.546 bytů, meziročně jich bylo o 7,7 procenta méně. Dokončených bytů bylo o 14,1 procenta více, 39.460, což bylo nejvíce od roku 2007, uvedli statistici.
„Hlavním důvodem omezování výstavby nových bytů je nepochybně nižší dostupnost hypoték a negativní očekávání,” uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Zatímco za celý loňský rok stouplo pozemní i inženýrské stavitelství, v posledním měsíci roku se dařilo jen inženýrským stavbám, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. Meziročně produkce tohoto odvětví vzrostla o 8,2 procenta. Počet stavebních povolení, které úřady v prosinci vydaly, meziročně klesl o 15,6 procenta na 6700, orientační hodnota povolených staveb stoupla o 8,5 procenta na 51,2 miliardy. K růstu orientační hodnoty podle ČSÚ přispělo povolení velkých staveb dopravní infrastruktury. Zahájených bytů bylo v loňském prosinci meziročně o 21,9 procenta méně, tedy 3597. Počet dokončených bytů vzrostl téměř o třetinu na 4786.
„V loňském roce bylo dokončeno 39 460 bytů. Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2007. Ale lze očekávat, že rok 2023 přinese útlum ve stavebnictví, kdy se budou dokončovat rozestavené projekty a výrazně klesne zahajování nových staveb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.