Hra na odpovědnost. Vysazování stromů neřeší současnou produkci uhlíku
Řada firem nebo zemí chce klimatické sliby splnit tím, že budou ve velkém vysazovat nové stromy. Tyto iniciativy ale nevyřeší současné problémy související s produkcí skleníkových plynů.
Vysazování stromů je oblíbeným fíglem, jak alespoň formálně snižovat svou uhlíkovou stopu. K těmto programům se hlásí řada firem, měst i států. Myšlenka, že člověk, pokud se rozhodne snižovat emise, „přehodí“ odpovědnost na přírodu, je mylná.
Závazky nulových emisí za přispění přírody jsou nerealistické, upozornily autorky zaměřující se na klimatickou politiku Doreen Stabinskyová a Kate Dooleyová.
Příroda totiž nedokáže okamžitě absorbovat velké množství uhlíku, zdůraznily. Spoléhat na to, že se část emisí, které se budou i nadále produkovat, vyřeší tím, že se vysadí stromy a změní se nakládání se zemědělskou půdou, je zavádějící.
Jan Czudek je viceprezidentem českého Svazu průmyslu. Zároveň je deset let šéfem Třineckých železáren, což je jedna z největších českých fabrik. Koncern zaměstnává patnáct tisíc lidí a vyrábí ocel. Koleje, trubky. A další ocelové komponenty. Czudka magazín Forbes ve své nové anketě vyhodnotil jako druhého nejlepšího generálního ředitele v Česku. On sám prožil celou pracovní kariéru, přes třicet let, v jedné továrně. Pro majitele, miliardáře Tomáše Chrenka, ji přitom významně rozvinul. Nyní je pro firmu jednou z hlavních výzev energetická doktrína Green Deal. Stejně jako pro celé Česko. Jak jde dohromady výroba oceli a ekologie?
Green Deal jsme nechtěli. Ale české firmy to zvládnou, říká Chrenkův muž
Leaders
Čistá uhlíková neutralita je přitom bod, ve kterém má být veškerý produkovaný oxid uhličitý pocházející z lidské činnosti – zejména z energetiky a dopravy – vyvážen odstraněním oxidu uhličitého z atmosféry. Společnost ale nyní nedisponuje technologiemi, které by mohly ve velkém měřítku uhlík z atmosféry vysávat. Proto se v různých klimatických plánech počítá s pomocí přírody.
Do poloviny století na nule
Klimatický panel OSN požaduje, aby se globální emise oxidu uhličitého do poloviny století dostaly na nulu. Tímto opatřením by se mělo podařit udržet průměrné oteplení planety okolo 1,5 stupně Celsia před nástupem průmyslové éry. Jinak hrozí další zhoršení projevů globálních změn ve formě extrémního počasí, tání ledovců a extrémního sucha v řadě regionů.
Dvoutýdenní konference ve skotském Glasgow, která včera skončila, přinesla některé průlomové závazky, pravidla pro nově ustavený světový trh s emisními povolenkami a několik odvážných příslibů, které teprve prověří čas, říká Lukáš Kovanda.
Přehledně: Co přinesl klimatický summit
Leaders
Dosažení uhlíkové neutrality vypadá možná na papíře jednoduše, v reálných podmínkách to ale bude složitější. Příroda totiž ukládá uhlík ve svých ekosystémech postupně a také jej postupně uvolňuje. Ke klimatickým změnám navíc dochází především kvůli kumulativním změnám v atmosféře. Nahromaděný uhlík v atmosféře zůstává stovky let. Současná koncentrace je nejvyšší za posledních 800 tisíc let. Vědci se odkazují na analýzu ledovcových vrtů v Antarktidě.
V přírodě se uhlík ukládá nejen v lesích, ale také v půdě a pastvinách. Správné hospodaření s půdou může vhodně snížit uvolňování uhlíku do atmosféry. Návrhy na ukládání uhlíku v přírodě počítají nicméně s tím, že se ho bude ukládat více, než kolik se ho uvolní.
Vědci odhadli, že by ročně mohly ekosystémy odstranit z atmosféry fotosyntézou okolo pěti gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého. Dalších pět gigatun se může „zachránit“, pokud se zastaví odlesňování v řadě regionů světa. To je ale nepravděpodobné, protože k nelegální těžbě dřeva bude docházet stále.
Americká firma Neutral začala nabízet mléko, jež má být klimaticky neutrální. Její ambicí je prodávat i další potraviny, které budou mít minimální uhlíkovou stopu. Firmu podpořil fond Billa Gatese.
Nová „hračka” Billa Gatese: Klimaticky neutrální mléko
Money
Klimatologové: Nemáme čas
Další komplikace při plánech, jak bude příroda pomáhat civilizaci dosáhnout uhlíkové neutrality, spočívá v tom, že dosáhnout nových kapacit na absorpci uhlíku biomasou potrvá dekády. A na to není podle klimatologů čas. Navíc se jedná pouze o dočasné zvýšení, které zase klesá s tím, jak stromy odumírají. Během tohoto století by obnova ekosystémů mohla přispět ke snížení globální teploty o 0,12 stupně Celsia. K tomu ale nedojde během příštích dvou dekád, kdy se očekává, že teplota Země bude významně růst.
Britská nezisková organizace Oxfam se zaměřila na programy zalesňování velkých producentů ropy a zemního plynu, jako je Shell, BP, Total nebo ENI. Dospěla k tomu, že offsetové programy jen těchto čtyř společností by vyžadovaly plochu, jež se rovná dvojnásobku rozlohy Spojeného království. Pokud by se celý ropný a plynárenský sektor zavázal k uhlíkové neutralitě, mohl by „obsadit“ až třetinu globální zemědělské půdy. I proto je takové závazky nereálné naplnit.
Více čtěte v týdeníku Hrot.
Na covid bude bude již do poloviny příštího roku umírat méně lidí než na běžnou chřipku – pokud se tedy mezitím neobjeví další zmutované a nebezpečnější varianty viru. Prohlásil to čtvrtý nejbohatší muž planety, miliardář a zakladatel Microsoftu Bill Gates na konferenci Bloomberg New Economy Forum v Singapuru. 
Do půl roku bude úmrtí na covid méně než na chřipku, tvrdí Gates
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
