Reklama

Globální daň vynese Česku dvě miliardy korun

Andrej Babiš
ČTK
Lukáš Kovanda

Přes 130 zemí světa včetně České republiky se přelomově dohodlo na minimální podnikové dani. Česku přinese zhruba dvě miliardy korun ročně.

Celkem 136 zemí a jurisdikcí, které dohromady vytváří přes 90 procent světového hrubého domácího produktu, včera uzavřelo přelomovou dohodu, jež přitvrdí boj proti daňovým rájům. Dohodly se totiž na minimální podnikové dani ve výší alespoň patnácti procent, které od roku 2023 budou čelit nadnárodní podniky.

Ty dosud využívají třeba zemí typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Země, jako je Irsko, přestože je součástí EU, tak představuje svého druhu „offshore“. Dalšími „offshory“ jsou v rámci EU Nizozemsko nebo Lucembursko.

OECD

Svět se dohodl na globální dani

Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent.

Přečíst článek

Nová mezinárodní podniková daň by měla stavět na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. To znamená, že jednotlivé signatářské země včetně ČR budou moci vybírat daň nad rámec této sazby. Takže pokud například německá firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Německo bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent. Oněch pět procent představuje právě zmíněný daňový deficit.   

Studie EU Tax Observatory vypočítává, že EU by zavedením patnáctiprocentní sazby podnikové daně získala ročně navíc 48 miliard eur. Česká republika by dodatečně získala 76 milionů eur neboli necelé dvě miliardy korun.

Reklama

Optimalizace nemusí být zločin

Tažení mezinárodní komunity proti „offshorům“ neboli daňovým rájům ilustruje, že ty samy o sobě nutně nelze spojovat s jakoukoli nelegální činnosti. To je zásadní připomenout v době probíhající mezinárodní kauzy Pandora Papers.

Andrej Babiš

Ulil si Babiš miliony? Policie bude vyšetřovat všechny z Pandora Papers

Další únik dat z offshorových struktur. V Pandora Papers jsou jména tří stovek Čechů a čtyři desítky Slováků. Transakce začne prošetřovat Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Přečíst článek

Dokumenty Pandora Papers vlastně potvrzují, co je známé: bohaté, nadnárodní podniky a bohatí jednotlivci využívají daňových rájů, „offshorů“, ke snížení své daňové povinnosti. Platí si za tím účelem protřelé právníky, daňové a účetní poradce, na něž běžný smrtelník nemá peníze.  

Těžko předpokládat, že by tito velmi dobře zaplacení profesionálové odvedli špatnou práci a bohatou firmu nebo bohatého jednotlivce, který si je platí, „namočili“ do čehokoli nelegálního. Prostě hledají a nalézají legální skulinky v mezinárodním systému zdaňování. Skulinky hledají a nalézají jak pro nadnárodní podniky typu Applu nebo Googlu, resp. jeho mateřské společnosti Alphabet, tak pro českého premiéra Andreje Babiše a další tři stovky bohatých Čechů, často mediálně dobře známých miliardářů, kteří Česko „reprezentují“ v nejnovější kauze Pandora Papers. 

Stále nízká daň?

Proto bývá zveřejnění dokumentů typu právě Pandora Papers nebo dříve Panama Papers do značné míry jen bouří ve sklenici vody. Tyto „bouře“, přestože krátkodobě nemají žádné hmatatelné důsledky, přispívají ovšem k mezinárodnímu růstu povědomí o „offshorech“ a daňových rájích a přispívají také ke stupňování mezinárodního tlaku na ně. Jedním z poměrně revolučních důsledků tohoto tlaku je právě včera dojednaná, výše zmíněná dohoda.

Andrej Babiš, předseda hnutí ANO

Pandora Papers přiblíží globální daň

Má cenu zveřejňovat fakta, která jsou stará a možná ani nepředstavují žádný zločin? Už jako argument pro debatu o globálních daních rozhodně ano.

Přečíst článek

Minimální podniková daň ve výší alespoň patnácti procent má podle slov svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.   

Některé aktivistické organizace, které se angažují v oblasti reformy světového daňového systému, však patnáctiprocentní minimální sazbu daně mají za stále až příliš nízkou, přestože například právě Irsko nyní uplatňuje sazbu nižší, 12,5 procenta. Podle aktivistů nelze prý očekávat, že patnáctiprocentní sazba způsobí zásadní přehodnocení přístupu daňových rájů. Podle organizace Oxfam ve skutečnosti o žádné reformě nemůže být řeč, neboť minimální sazba je podobná nízkým sazbám podnikové daně uplatňovaným daňovými ráji typu právě Irska, Švýcarska nebo Singapuru.

Elton John

Kouzlu daňových rájů propadl i Elton John nebo Shakira

Služeb offshorových firem nevyužívají jen politici nebo členové královských rodin. Přes daňové ráje mimo pozornost finančních úřadů prohnaly svoje peníze i sportovní nebo pěvecké hvězdy. Některé měly na svých účtech i více než 10 milionů dolarů.

Přečíst článek

Prezident Zeman je stabilizovaný. V nemocnici může strávit týdny

Současná hospitalizace prezidenta Miloše Zemana neohrožuje povolební vyjednávání a ústavní situaci, uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme