Bankéři: Postkomunistické země jsou zase hodně křehké
Trumpova cla, volby a nacionalisté, konflikt na Ukrajině, skomírající průmysl, drahé energie a trvající inflace. To vše je nebezpečný koktejl, který ohrožuje stabilitu střední a východní Evropy, shodují se bankéři.
Zástupci bank, kteří působí v regionu střední a východní Evropy (CEE), mají opět vrásky na čele. Evropa je podle názorů, které zazněly na každoroční finanční konferenci Invisso Central & Eastern European Forum ve Vídni, regionem s ohroženou budoucností, minimálně ekonomicky. Nejkřehčí je postkomunistický region.
Největší zátěží je logicky konflikt na Ukrajině. „Válka na Ukrajině vedla přehodnocení rizik v regionu, to má za následek zvýšené náklady na obsluhu dluhu v těchto zemích. Výdaje rozpočtů jsou pod přitom už tak pod tlakem,“ uvedl na konferenci viceprezident EBRD Jürgen Rigterink. Státy musejí dávat více peněz na obranu, navíc celý svět drtí přírodní katastrofy. To přináší další nejistotu. „Z průzkumu EBRD vyplývá, že lidé si jsou vědomi klimatické změny. To ale nutně neznamená, že kvůli tomu chtějí platit vyšší daně,“ dodal.
Jak už uvedl Mario Draghi ve své nedávné zprávě o stavu ekonomiky pro Evropskou komisi, Evropa v rychlosti ekonomického růstu zaostává za USA a Čínou. „Tsunami regulací drtí kontinent, i když řada věcí je dobře myšlená, ničí to konkurenci,“ uvedl Rigterink v úvodním projevu s tím, že celá Evropa, včetně CEE zemí, se musí začít orientovat na inovace.
Kde vzít na to peníze, je samozřejmě otázka. Podle analytičky UniCredit Group Gökçe Çelik v postkomunistických zemích můžou pomoci evropské rozvojové fondy. Například ale z takzvaného fondu fondů Recovery and Resilience Facility (RRF) země čerpaly ještě relativně málo, v letech 2021 až 2024 celkem 44 miliard eur, což představuje jen 33 procent možného. Z žebříčku zemí Česko čerpalo poprůměrně, dohromady 2,7 miliardy eur, méně než 30 procent toho, co může. Bankovní analytici předpokládají, že letos bude v celém regionu čerpání vyšší, což zemím pomůže.
Byť jsou nejohroženější chudší země ve středu a na východě Evropy, ani Evropa jako celek nemá vyhráno. Ekonomika eurozóny by letos měla podle OECD růst tempem 1,3 procenta. Růst Německa čekají instituce kolem nuly - a německé hospodářství ukončilo hospodaření v záporu v posledních dvou letech za sebou, což ukazuje na nejhorší kondici od začátku padesátých let.
Ani inflace v Evropě zcela neskončila. Člen Rady guvernérů Evropské centrální banky a rakouský centrální bankéř Robert Holzmann (na úvodním snímku) na konferenci uvedl, že není jasné, zda rada na svém zasedání 30. ledna znovu sníží úrokové sazby, kvůli inflaci. „Nemyslím si, že můžeme pokračovat v přímém snižování, zvláště když jsme nedávno zaznamenali určité problémy s inflací. Jádrová inflace je stále blíže třem procentům než dvěma. Máme mnoho výzev týkajících se energetiky,“ prohlásil.
Velkou hrozbou pro Evropu jsou také Trumpova cla, ačkoli se ještě neví, v jaké výši a jak budou nakonec nastaveny. Efekt by byl navíc patrný spíše v dalších letech než letos. Podle Holzmanna budou cly nejvíce zasaženy Irsko a Mexiko, v našem regionu pak Maďarsko, Slovensko a Slovinsko, především země, které jsou závislé na automobilovém průmyslu.
Rakouský centrální bankéř mezi největšími oběťmi nejmenoval Česko, ale například podle analýzy UniCredit Bank je česká ekonomika nejvíce závislá na německé ekonomice - konkrétně 12 procenty HDP. Podle analýzy této banky letos porostou země CEE v rozmezí 2 až 3 procenta, Česko je zhruba mezi, nejvíce poroste Srbsko, Polsko a Chorvatsko.
Past nacionalismu
Geoff Gottlieb z Erste uvedl, že růstový předpoklad regionu CEE je nejnižší od 90. let. „Náklady na práci a na energie vzrostly, jsou výzvy na exportní straně, také nyní existuje protivítr z fiskální konsolidace i z poklesu poptávky, což znamená, že oblast bude méně atrativní pro investice,“ varoval.
Debora Revoltella, hlavní ekonomka EIB, varovala, že pro tyto země je nebezpečné, aby se začaly uzavírat do národních států, aby zanevřely na evropskou integraci. „Naopak jednotný evropský trh by měl posilovat, ještě pořád je na to prostor. V nedávném průzkumu 78 procent firem v CEE uvedlo, že stále cítí obchodní bariéry, které problematizují export zboží a služeb,“ uvedla ekonomka. Konkrétně více integrovat by se podle ní dalo i bankovnictví, chce to proměnit líné peníze v investice, integrovat také kapitálový trh, nebo třeba standardizovat spořicí a penzijní produkty.
Bankéři a ekonomové se shodují, že sice se nacházíme uprostřed těžkého období, to ale s sebou nese i příležitosti. Kromě větší evropské integrace hlavně v oblasti trhů jde o budoucí obnovu Ukrajiny. Na Ukrajinu půjdou stamiliardy euro obnovy a Evropa, potažmo východoevropské státy, by na tom mohly profitovat.
„Ukrajina je šancí pro Evropu, jak se znovu sjednotit. Bude to velká příležitost pro investice,“ uvedla Paola Papanicolou z Intesa Saopaolo.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Češi si stále „připadají chudí“. I tak soukromá spotřeba táhne celou ekonomiku
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
