V nizozemském Haagu ve středu dopoledne začalo se zhruba 50minutovým zpožděním jednání prezidentů a premiérů členských států Severoatlantické aliance. Středobodem summitu, od kterého se čeká shoda na zvýšení závazků obranných výdajů států NATO až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), je americký prezident Donald Trump, kterého všichni zahrnují komplimenty, všímají si nizozemská média.
Vláda Jihoafrické republiky se bude muset zabývat zatykačem, který na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC). Ruský prezident by se měl v srpnu v JAR, která spadá pod jurisdikci ICC, zúčastnit summitu hospodářského uskupení BRICS. S odkazem na jihoafrickou ministryni zahraničí Naledi Pandorovou o tom informovala britská stanice BBC. Podle Pandorové bude třeba o věci po projednání na vládě hovořit i s Ruskem. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv uvedl, že jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení by se rovnal vyhlášení války Moskvě.
Vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s válkou na Ukrajině je podle americké hlavy státu, Joea Bidena, oprávněné. Ruský prezident spáchal válečné zločiny, míní Biden, kterého citovala agentura Reuters. Zatykač na Putina vydal v pátek Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci německý kancléř Olaf Scholz.
Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
